Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Šokující odhalení: Podnikatelé si často přikrášlují účetnictví!

Šokující odhalení: Podnikatelé si často přikrášlují účetnictví!

Foto: pujckomat.cz

Přetrvávající recese podkopává morálku tuzemských podnikatelů, kteří se stále snaží přikrášlovat své finanční výsledky. Upravení hospodářské závěrky od svých účetních letos očekává více než každý pátý podnikatel, uvedla ve středu Komora certifikovaných účetních.

"Výsledek je sice proti předchozímu roku o jeden procentní bod lepší, ale i tak je potencionálně účelně pozměněna účetní závěrka u zhruba 200 tisíc firem," upřesnila výsledek své ankety zpráva Komory certifikovaných účetních.

Nejčastěji se přitom požadavky na "kreativní" zásahy do účetnictví zaměřují na umělé vylepšení ziskovosti firmy, o které své účetní žádá téměř 80 procent z nepoctivých podnikatelů.

Druhé místo pomyslného žebříčků následně obsadilo přání vedoucích zaměstnanců, aby jejich pracovníci papírově snížili zadluženost podniku (17,5 procenta z amorálních firem). "Navenek se tedy jako méně zadlužený subjekt tváří až 30 tisíc společností registrovaných v ČR," doplnila předsedkyně Komory Alice Šrámková. Podle jejích slov je jediným opravdu neupravitelným ukazatelem cash flow. Paradoxem však zůstává, že právě tento výkaz není dle zákona o účetnictví povinnou součástí závěrky podnikatelů.

Ankety se zúčastnilo 314 respondentů z řad členů Komory certifikovaných účetních.

Témata:  podnikatelé účetnictví

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.