Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Španělsko nad propastí prosí: Pošlete nám 100 miliard eur?

Španělsko nad propastí prosí: Pošlete nám 100 miliard eur?

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Eurozóna zvažuje až 100 miliard eur na záchranu Španělska. Informovala o tom v sobotu agentura AFP s odvoláním vysoce postavený zdroj z Evropské unie.

Ministři financí eurozóny, tzv. Eurogroup, od 16.00 diskutují v rámci konferenčního hovoru právě o možné pomoci španělskému bankovnímu sektoru, který má obrovské problémy."Částka na stole je v tuto chvíli až 100 miliard eur, ale nebylo o tom ještě rozhodnuto," řekl zdroj pro agenturu AFP.Eurozóna podle vysoce postaveného zdroje z EU bude požadovat španělské reformy finančního sektoru na oplátku za záchranu.Zatím ale nebyla žádná oficiální žádost Madridu o mezinárodní finanční pomoc podána. Španělsko je zdrženlivé o ni požádat navzdory intenzivnímu tlaku ze zemí eurozóny, které by rády jednaly rychle, aby se zabránilo další nákaze v rámci celé eurozóny.Španělsko by se tak v případě žádosti o podporu z Bruselu stalo čtvrtou zemí po Řecku, Irsku a Portugalsku, která by požádala o mezinárodní finanční pomoc od začátku dluhové krize měnového bloku. To by také "vtáhlo" eurozónu do neprobádaných vod - španělská ekonomika je totiž více než dvakrát větší, než kdyby se spojilo Řecko, Irsko a Portugalsko dohromady. Na rozdíl od těchto států by ale Španělsko pomoc použilo zřejmě na rekapitalizaci svého bankovního sektoru.Švédský premiér Fredrik Reinfeldt naznačil v sobotu nezávisle na konferenci Eurogroup, že záchranný balík pro Španělsko by mohl být v hodnotě více než 80 miliard eur, aby se zabránilo rozšíření krize španělského bankovního sektoru dále do eurozóny. "Je to otázka více než 80 miliard eur," řekl Reindfeldt podle agentury AFP v sobotu pro švédskou rozhlasovou stanici SVT s tím, že problém musí být řízen, "jinak hrozí vážné riziko problémů šíření do Evropy a celého světa"."To, co se v současnosti ohrožuje úsilí na podporu eurozóny, jsou nejasnosti a pochybnosti ohledně dlouhodobého pohledu politiků a toho, zda eurozóna bude trvat," řekla šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová pro německý list Süddeutsche Zeitung. Právě Lagardeová se podle agentury AFP mimořádného konferenčního hovoru Eurogroup účastní také.Německý ministr financí Wolfgang Schäuble pro regionální list Passauer Neue Presse uvedl, že mezitím přišel čas pro těsnější evropskou integraci. "Je to jasné. Musíme dosáhnout dalšího kroku politické integrace v Evropě. Krize nutí k tomu, aby nezbytné transformace probíhaly rychleji," zdůraznil Schäuble.Španělsko se v současnosti potýká s nárůstem nákladů na financování. Hlavními důvody jsou vysoká zadluženost a problémy bankovního sektoru způsobené splasknutím realitní bubliny. Madrid hledá způsob, jak najít peníze na financování rekapitalizace finančního ústavu Bankia, čtvrté největší španělské banky, která potřebuje finanční pomoc ve výši 19 miliard eur, celkově pak 23,5 miliardy eur. Potíže ale mají také další tamní banky.

Agentura Fitch odhaduje, že na sanaci bank bude Madrid potřebovat 50 až 60 miliard eur, v krajním případě ale až 100 miliard eur. Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) by to mohlo být mezi 40 až 80 miliardami eur.

Témata:  krize,  Španělsko

Aktuálně se děje

6. října 2026 11:24

30. září 2026 12:55

Plyn může v zimě výrazně zdražit. Evropa má před topnou sezonou nižší zásoby

Evropa vstupuje do topné sezony s nižšími zásobami plynu než před rokem. Pokud přijde dlouhá a studená zima, nemusí být hlavním problémem jeho fyzický nedostatek, ale prudký růst cen. Ten by mohl zasáhnout průmysl i domácnosti.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česko překvapilo Evropu. Inflace je nižší než ve všech zemích eurozóny

Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.