Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česko má 14. nejdražší elektřinu v rámci EU

Česko má 14. nejdražší elektřinu v rámci EU

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Nejméně platili za elektřinu po přepočtu na kupní sílu v rámci Evropské unie ve druhé polovině roku 2011 Finové, nejvíce pak Kypřané, české domácnosti mají po tomto přepočtu 14. nejdražší elektřinu v rámci EU. Informoval o tom v pátek na svých webových stránkách evropský statistický úřad Eurostat.

Ceny elektřiny pro domácnosti v Evropské unii ve druhé polovině loňského roku meziročně vzrostly o 6,3 procenta a v eurozóně o 6,2 procenta. Změna cen elektřiny se pohybovala od zlevnění o 4,9 procenta v Lucembursku až po zdražení o 27,5 procent v Lotyšsku. V ČR stouply o 5,2 procenta.Pokud jde o to, kolik se v kterých zemích platí za elektřinu, statistici používali tzv. standardy kupní síly (PPS), což je uměle vytvořená měnová jednotka, která se používá při mezinárodních srovnáních. Díky této jednotce se vyrovnávají rozdíly existující mezi kupní silou národních měn.Průměrná cena elektřiny pro domácnosti za 100 kWh ve druhém pololetí loňského roku činila 18,4 PPS. V České republice cena činila 19,9 PPS. Nejvíce platili Kypřané (26,7 PPS), nejméně naopak Finové (11,4 PPS). Slováci platili 24,9 PPS.

Témata:  energetika

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.