Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česko má 14. nejdražší elektřinu v rámci EU

Česko má 14. nejdražší elektřinu v rámci EU

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Nejméně platili za elektřinu po přepočtu na kupní sílu v rámci Evropské unie ve druhé polovině roku 2011 Finové, nejvíce pak Kypřané, české domácnosti mají po tomto přepočtu 14. nejdražší elektřinu v rámci EU. Informoval o tom v pátek na svých webových stránkách evropský statistický úřad Eurostat.

Ceny elektřiny pro domácnosti v Evropské unii ve druhé polovině loňského roku meziročně vzrostly o 6,3 procenta a v eurozóně o 6,2 procenta. Změna cen elektřiny se pohybovala od zlevnění o 4,9 procenta v Lucembursku až po zdražení o 27,5 procent v Lotyšsku. V ČR stouply o 5,2 procenta.Pokud jde o to, kolik se v kterých zemích platí za elektřinu, statistici používali tzv. standardy kupní síly (PPS), což je uměle vytvořená měnová jednotka, která se používá při mezinárodních srovnáních. Díky této jednotce se vyrovnávají rozdíly existující mezi kupní silou národních měn.Průměrná cena elektřiny pro domácnosti za 100 kWh ve druhém pololetí loňského roku činila 18,4 PPS. V České republice cena činila 19,9 PPS. Nejvíce platili Kypřané (26,7 PPS), nejméně naopak Finové (11,4 PPS). Slováci platili 24,9 PPS.

Témata:  energetika

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.