Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zemědělci žádají kompenzaci za sucho. Po státu chtějí přes 2 miliardy

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Zemědělci ve druhé fázi žádostí o kompenzace za sucho požádali o 1,3 miliardy korun, uvedla dnes v tiskové zprávě mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Vladimíra Nováková. Příjem žádostí skončil na začátku února. V první fázi na konci loňského roku, když se žádalo o kompenzace za krmné plodiny, to bylo 961 milionů korun. V součtu tak jde o více než 2,25 miliardy Kč. Stát pro ně dohromady má dvě miliardy korun. V případě, že po vyhodnocení žádostí nebude dost peněz pro všechny, budou se peníze pro zájemce poměrně krátit, dodal pro ČTK mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

O kompenzace v první fázi požádalo více než 9600 lidí, nyní přes 3600. Na začátku letošního roku žádali o pomoc se ztrátami spojenými s pěstováním pšenice, ječmene, kukuřice, ovsa, cukrové řepy, brambor, máku, slunečnice, chmele nebo na některé druhy zeleniny. Dále pak žádali o peníze na sadební materiál lesních dřevin v lesních školkách, o peníze si mohli říci i producenti okrasných a ovocných dřevin.

Stát původně plánoval vyplatit za předloňské sucho až dvě miliardy korun, nakonec ale zemědělci požadovali zhruba 1,15 miliardy. Zbývajících 850 milionů korun tak stát vynaloží na kompenzace za sucho loňské.

Aby vláda nemusela každoročně tyto příspěvky schvalovat, chtělo by ministerstvo ustavit fond těžko pojistitelných rizik, který by měl situaci řešit systematicky. Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) koncem loňského roku řekl, že fond bude moci začít fungovat nejdřív v roce 2021. Nejdříve chce diskutovat se všemi oborovými organizacemi, jako jsou Asociace soukromého zemědělství ČR nebo Zemědělský svaz ČR. O fondu se mluví již desetiletí, jeho spuštění se však stále odkládá.

Zemědělce loni nepostihlo sucho jen v Česku, ale téměř v celé západní a střední Evropě. V Polsku se škody v tomto roce odhadují na 11 miliard korun, v Belgii na 6,75 miliardy, v Německu na 17 miliard. V ČR se odhadují na deset až 11 miliard Kč.

Témata:  zemědělství Česko sucho

Související

Aktuálně se děje

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

16. března 2026 14:24

Trumpova administrativa zvažuje masivní prodej „papírové ropy“. Šéf burzy varuje před biblickou pohromou

Administrativa Spojených státu zvažuje historicky bezprecedentní, riskantní zásah do světového trhu s ropou, aby tak snížila její cenu. Ta povážlivě stoupá v důsledku války v Perském zálivu, zejména kvůli praktickému uzavření Hormuzského průlivu. Ropa Brent včera uzavřela nad psychologickou hranicí 100 dolarů za barel. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.