Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Viceguvernér ČNB o Řecku: Tohle není konec

Řada politiků mluví o tom, že krach Řecka i projektu eurozóny je díky možnému druhému záchrannému úvěru v objemu 130 miliard eur zažehnán, viceguvernér České národní banky (ČNB) Mojmír Hampl je ale jiného názoru.V pondělí to uvedl pro Rádio Česko.

"Já si myslím, že není vyřešeno vůbec nic. Tohle rozhodně není konec, to je koupení si dalšího času, relativně za hodně peněz. Základním problémem Řecka i po tom druhém záchranném balíčku zůstane neudržitelná výše dluhu. I potom, co mezinárodní společenství pošle do Řecka v průběhu dvou nebo tří let dohromady 240 miliard eur, plus se mluví o dalších 50 miliardách, které jsou někde na cestě, tak Řecko by mělo být dluh někde nad 120 procent HDP, což je více než trojnásobek, jaký má v tuto chvíli Česká republika. Řecko potřebuje zásadní jednorázové snížení objemu dluhu," konstatoval v diskusním pořadu Studio Česko Hampl.

Výraznou roli v záchraně Řecka hraje Evropská centrální banka. Ta v minulém týdnu zastavila nákupy vládních dluhopisů ohrožených států eurozóny na trhu. Její roli ale v celém případě záchrany Řecka vidí Mojmír Hampl trochu jinak.

"U Evropské centrální banky nejde ani tak o Řecko. Jde o to, zda tuto krizi přežije pravidlo, že centrální banky nemají žádným způsobem financovat vlády. Na tomto principu je postaveno centrální bankovnictví ve vyspělém světě minimálně poslední dvě nebo tři dekády a my teď to pravidlo velmi tvrdě testujeme tou krizí. A to, o co jde je, jestli tohle pravidlo přežije. Nejsem si úplně jistý," řekl viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl, podle kterého by se pak centrální banky staly pouhým odborem s tiskařským lisem ministerstva financí

Jedním z hráčů, který má případně sílu Evropě a euru nabídnout pomocnou ruku, je Čína. Ta podle slov svých představitelů Evropě i nadále věří a do vládních dluhů zemí eurozóny chce i nadále investovat. Mojmír Hampl ale za těmito slovy vnímá něco jiného.

"Čína je odsouzena věřit trhu, který odebírá tak obrovskou část její produkce. Osobně mám za to, že Čína říká ne že bude vždy a za každou cenu ochotna zachraňovat státy a dluhy států. Čínští představitelé často vyjadřují ochotu kupovat konkrétní aktiva, konkrétní podniky, konkrétní firmy. Nebyl bych tak naivní v tom, že Čína obětuje obrovské množství prostředků a dá je k dispozici někomu jinému, kdo je jako černý pasažér bude používat," varoval viceguvernér České národní banky.

Českou národní banku problémy Řecka a eurozóny trápit nemusí. V řeckých dluhopisech měla uloženy pouhé desetiny procenta devizových rezerv České republiky. Navíc jejím hlavním cílem je udržení nízké míry inflace v zemi. Ta po nárůstu snížené sazby DPH z 10 na 14 procent nebo zdražení benzínu v lednu meziročně vzrostla o 3,5 procenta, přesto to centrální bankéři jako problém nevidí.

"Inflace povyskočila díky jednorázovým změnám, které my ´výjimkujeme´, protože jde o jednorázové změny, které odezní. Nemá smysl, aby centrální banka reagovala zpřísněním měnové politiky na to, že vláda zpřísňuje daňovou politiku," uzavřel ve vysílání Rádia Česko viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl.

Témata:  Česká národní banka (ČNB)

Aktuálně se děje

27. července 2026 15:43

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpovi spojenci míří na miliardy ze světového fotbalu. Spor FIFA a UEFA se vyostřuje

Plán mezinárodní fotbalové asociace FIFA prodat soukromým investorům až dvacetiprocentní podíl ve společnosti, která bude soustřeďovat komerční práva na mistrovství světa a další soutěže, dává z čistě finančního hlediska smysl. Z pohledu „správy“ světového fotbalu, transparentnosti a oddělení politické a ekonomické moci však skýtá značná rizika.