Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Britové chtějí odklad brexitu. Mayová žádá více času na vyjednávání s EU

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Podle britských médií se chystá britská premiérka Theresa Mayová v nadcházejícím týdnu požádat poslance, aby jí poskytli více času na vyjednání změn v brexitové dohodě mezi Londýnem a Bruselem. Většina Britů si přitom přeje, aby Mayová odchod Británie z EU odložila. Vyplývá to z průzkumu společnosti BMG Research pro britský deník The Independent.

Podle deníku The Daily Telegraph se Mayová chystá v následujícím týdnu poslance vyzvat, aby jí dali dva týdny na dojednání změn v brexitové dohodě. Zákonodárcům chce údajně slíbit, že ještě tento měsíc je bude informovat o svých aktuálních plánech a dá jim příležitost hlasovat o dalších krocích. To jí má poskytnout čas na další jednání s unijními lídry.

Stínový labouristický ministr pro brexit Keir Starmer mezitím nedělníku The Sunday Times řekl, že Mayová předstírá pokrok v jednáních, zatímco ve skutečnosti pouze marní čas, aby mohla na konci března postavit poslance před volbu: buď její dohoda, nebo žádná dohoda.

"To nesmíme připustit," řekl Starmer. Opoziční labouristé se podle něj chystají prosadit dodatek, který vystaví "tvrdou stopku" zmíněné premiérčině snaze a přinutí ji předložit brexitovou dohodu parlamentu před 26. únorem.

Británie by měla Evropskou unii opustit 29. března. Dohodu, kterou vláda premiérky Mayové vyjednala v Bruselu, ale poslanci Dolní sněmovny v lednu odmítli. Předsedkyně vlády se nyní snaží dosáhnout právně závazných změn v dohodě. EU nicméně odmítá dohodu znovu otevírat.

Třiapadesát procent voličů se necelých sedm týdnů před plánovanou rozlukou Británie s EU vyslovilo pro oddálení odchodu a umožnění druhého referenda nebo dalších jednání s Bruselem, informoval deník The Independent. Třiatřicet procent Britů by nyní podpořilo brexit bez dohody, i když by to postihlo ekonomiku, a 14 procent na věc nemá jasný názor.

Devětačtyřicet procent dotázaných v průzkumu vyjádřilo názor, že brexit bez dohody by znamenal hospodářskou katastrofu, která by zemi způsobila trvalé škody. S takovým pohledem nesouhlasilo 28 procent respondentů. Přesně polovina Britů se vyslovila pro uspořádání nového referenda, zatímco 32 procent je proti.

I někteří ministři se už otevřeně vyslovili pro prodloužení účinnosti článku 50 Lisabonské smlouvy o opuštění EU v situaci, kdy se dá jen obtížně očekávat, že do 29. března britská Dolní sněmovna schválí rozlukovou dohodu.

Šéf labouristů Jeremy Corby dokonce tento týden naznačil, že jeho strana by mohla podpořit nové referendum o dohodě vyjednané konzervativní vládou premiérky Mayové.

Podle průzkumu BMG se 53 procent Britů domnívá, že Mayové se nepodaří na Bruselu domoci ústupků, které potřebuje pro schválení dohody britskými poslanci. Pouze 22 procent Britů věří, že premiérka nakonec bude úspěšná.

Hlavním sporným bodem v brexitové dohodě je otázka budoucího režimu na hranici mezi Irskou republikou a Severním Irskem, které je součástí Spojeného království. Obě strany si přejí zachovat režim bez přísných hraničních kontrol. Takzvaná irská pojistka, která jim má zabránit a na které se Londýn s Bruselem původně dohodly, vadí řadě britských poslanců. Mnoho z nich v ní vidí riziko dlouhodobého připoutání Británie k unijním strukturám.

Témata:  Brexit,  Theresa Mayová,  Velká Británie,  EU

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Drahá paliva řeší Německo i Polsko. Česko od října obnoví cenovou regulaci

Česko se od října vrací k regulaci cen pohonných hmot. Vláda obnovuje mechanismus, který letos fungoval od dubna do 19. července, a současně snižuje spotřební daň z motorové nafty na minimum, které umožňuje evropská legislativa. Opatření bude zatím platit od 1. do 31. října. Jde o reakci na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě, omezení dodávek ropy evropským rafineriím a opětovný tlak na ceny paliv.