Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Komedie zvaná brexit ještě neskončila

Brexit
Brexit
Foto: Pixabay

Kontroverzní návrh zákona britské premiérky Teresy Mayové v úterý večer neprošel britským parlamentem. Jak se nejistota projevuje na ekonomických ukazatelích? A jaká budoucnost čeká Velkou Británii?

Reakce trhu

Měnový pár GBPUSD zůstal téměř bez reakce a mírný noční růst se po ranním otevření burz zastavil na úrovni 1,2861;Z technického hlediska měnový pár po dosažení úrovně 1,2880 / 1,2900 by měl klesat, protože trh si nasadil růžové brýle, když začíná spekulovat o zrušení brexitu;Myslíme si, že nejpravděpodobnějším důsledkem hlasování budou všeobecné volby, které budou oznámeny před koncem příštího týdne. Toryové (Konzervativní strana) budou označováni za "vinnými" tím, že nebyli schopni prosadit hlas britské veřejnosti a budou považováni za ničivou sílu pro britskou ekonomiku. Kromě toho jsme stále přesvědčeni, že Spojené království spolu s Německem představují největší riziko pro vznik recese v roce 2019.Analýza

Poslední pokus premiérky T. Mayové prosadit dohodu o brexitu skončil fiaskem. Ztratila až hrozivých 230 hlasů. Premiérka přijala porážku a také přijala navrhovanou rozpravu o hlasování o důvěře, která se bude konat dnes.

Zároveň poskytla následující záruky

Bude se ctít hlasování v referendu z června 2016; Vláda bude otevřeně poslouchat návrhy s cílem dostat se z této slepé uličky; Spojené království bude stát za Severním Irskem a za dohodou z roku 1998 o narovnání napětí mezi Británií a Severním Irskem (Good Friday Agreement).

Deník Financial Times uvádí, že s T. Mayovou hlasovalo jen 196 vlastních poslanců - konzervativců. Dalších 118 však hlasovalo proti. Mezi labouristy hlasovali za dohodu jen tři a 248 jejich hlasovalo proti.Podle očekávání hlasovalo proti 35 poslanců Skotské národní strany, 10 poslanců Demokratické unie a 11 poslanců Liberální demokraty. Výsledek byl tedy jednoznačný.Podobný závěr můžeme očekávat i při debatě o vyslovení důvěry vládě. T. Mayová však sama pravděpodobně nebude chtít vyhlásit předčasné volby. Její "únikové cesty" jsou zablokovány. Nemá dostatek politického kapitálu jak v britském parlamentu, tak v Evropě. Někteří evropští lídři se už nechali slyšet s prohlášeními, že je třeba se připravovat na tvrdý brexit. Tato možnost však má podle nás pravděpodobnost stále menší než deset procent.

Jaký bude pravděpodobně nejbližší vývoj

• Optimismus Britů ohledně možných ústupků a vylepšení brexitové dohody ze strany EU se nenaplní;• Do konce příštího týdne budeme naplno v módu předčasných voleb a lídři EU se koncem ledna sejdou, aby prodloužily deadline pro odchod Británie z unie z března pravděpodobně na konec tohoto roku.

Závěr

Trhy jsou při otázce druhého referenda příliš optimistické. Naivně si myslí, že šance zvrátit brexit je stále ve hře. Na základě nejnovějších komentářů a analýz, si však nemyslím, že by mělo dojít k druhému referendu. Britská veřejnost ho nechce. Podle průzkumu YouGOV ze včerejšího rána, je za druhé referendum jen 8 procent Britů. Parlament zas nechce zradit výsledky referenda z června roku 2016.• Nové národní volby budou svolány po krátkém čase pokusů a debat v současném parlamentu;

• Navzdory štiplavým vyjádřením prodlouží Rada ministrů EU termín odchodu Británie z unie;

• Nedojde k tvrdému brexitu, který by významně poškodil tak Británii i EU;

• Britská libra klesne s blížícími se volbami k hodnotě 1.2000, informuje Steen Jakobsen, hlavní ekonom a CIO Saxo Bank.

Témata:  Brexit Velká Británie

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.