Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Změny v zákoníku práce v roce 2025: Jak novela ovlivní vaše odměny?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Depositphotos

Od 1. ledna 2025 vstoupí v platnost novela zákoníku práce, která zásadně ovlivní systém odměňování zaměstnanců v České republice. Mezi klíčové změny patří zrušení institutu zaručené mzdy v soukromém sektoru, zavedení zaručeného platu pro veřejnou sféru a nový mechanismus valorizace minimální mzdy. Tématu se dále věnuje Adam Hussein, advokátní koncipient z advokátní kanceláře BDO Legal a odborník na pracovní právo.

„Zatímco hojně sledovaná tzv. flexibilní novela zákoníku práce je stále v legislativním procesu a budeme muset bedlivě sledovat, zda a kdy bude schválena, počínaje lednem 2025 již začne účinkovat jiná novelizace zákoníku práce. Ta není tak rozsáhlá a soustředí se na odměňování zaměstnanců,“ uvozuje pro přehled Adam Hussein z BDO Legal. Původně se sice počítalo s účinností obou paralelních novel zákoníku práce od ledna 2025, nicméně tzv. flexi-novela zatím neprošla v legislativním procesu ještě ani v prvním čtení v Poslanecké sněmovně, čímž je její přijetí do konce roku do značné míry nejisté.

Jednou z nejvýznamnějších změn menší novely zákoníku práce, která skutečně v lednu 2025 začne účinkovat, je zrušení zaručené mzdy. Ta doposud v osmi úrovních určovala minimální výdělky v soukromém sektoru podle náročnosti práce. Od ledna přitom bude minimální mzda jediným zákonným limitem pro odměňování.

„Zaměstnavatelé získají větší volnost při nastavování mzdových politik, což může zvýšit jejich flexibilitu a konkurenceschopnost,“ uvádí Adam Hussein, advokátní koncipient z advokátní kanceláře BDO Legal. „Na druhé straně je však potřeba stále pamatovat na zásadu zákazu diskriminace a rovného zacházení,“ dodává.

Ve veřejném sektoru nahradí současný systém zaručené mzdy tzv. zaručený plat. Tento nový systém bude mít pouze čtyři úrovně, zohledňující kvalifikační náročnost pozic. Nejnižší úroveň zaručeného platu se bude rovnat minimální mzdě, zatímco nejvyšší dosáhne 1,6násobku této částky.

Valorizace minimální mzdy se bude řídit novými pravidly

Zavedení automatického mechanismu valorizace minimální mzdy patří mezi nejvýznamnější změny novely. Výše minimální mzdy bude odvozena z predikce průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství, násobené koeficientem stanoveným vládou na dvouleté období.

„Tento mechanismus zajišťuje, že minimální mzda bude lépe reagovat na ekonomický vývoj,“ vysvětluje Adam Hussein. „Na druhé straně může náhlé zvýšení průměrné mzdy představovat výzvu pro menší firmy, které by mohly čelit neplánovanému růstu nákladů.“

Dále bude podle Adama Husseina klíčové, aby firmy pečlivě komunikovaly změny se zaměstnanci a zároveň přizpůsobily své mzdové strategie nové legislativě. Důraz na transparentnost a plánování se stane nezbytným faktorem úspěchu v adaptaci na nový právní rámec, stejně jako při přípravě na transpozici směrnice o transparentním odměňování, jejíž provedení v českém právním řádu se očekává v roce 2026.

Témata:  zákoník práce zaměstnanci zaměstnavatelé

Související

Aktuálně se děje

24. června 2026 12:15

12. června 2026 21:03

23 bilionů korun: Tak velký může být majetek Elona Muska po ocenění SpaceX

Svět má prvního dolarového bilionáře. Pokud dnešní vstup na burz ocení společnost SpaceX na 1,8 bilionu dolarů, jak se předpokládá, podíl jejího zakladatele Elona Muska získá hodnotu 866 miliard dolarů. Když se připočte jeho majetek v Tesle, jde o 1,1 bilionu dolarů, tedy zhruba 23 bilionů korun (roční HDP ČR je zhruba 9 bilionu). 23 bilionů, to je více, než kolik mají dohromady Larry Page, Sergey Brin, Jeff Bezos a Larry Ellison, kteří spolu s Muskem tvoří pětici světově těch úplně nejbohatších. Pokud by se Musk rozhodl svého zmíněného bohatství postupně zbavit tak, že by utrácel milion dolarů (takřka 21 milionů korun) den co den, zabralo by mu to přes 3000 let.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česko dohání Západ v cenách, ale ne v platech

Nová data Eurostatu ukazují paradox. Česká republika ještě nedohnala západní Evropu v platech, ale v některých klíčových životních nákladech už ano. Celková cenová hladina v Česku dosahuje 89,4 procenta průměru Evropské unie. Jsme tak stále levnější než Německo se 108,3 procenta nebo Rakousko se 113 procenty. Jenže celkový průměr zakrývá podstatný detail.