Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Benefity, kterými lze snížit stres. Jaké by se líbily vám?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Možnost sprchování v práci, skladování kol až po nabídku neomezeného občerstvení či sportovního vyžití. To považují dvě pětiny (40 %) zaměstnavatelů za benefity, díky kterým lze snížit stres svých zaměstnanců. Pro 27 % zaměstnavatelů pak tyto výhody představují i způsob, jak u pracovníků zvýšit produktivitu. Vyplývá to z nejnovějšího výzkumu náborové společnosti Totaljobs.

Z aktuálního průzkumu náborové společnosti Totaljobs, kterého se zúčastnilo přes tisíc zaměstnanců a 260 zaměstnavatelů, vyplývá, že zaměstnavatelé si v současnosti stále více uvědomují důležitost investování do kancelářských benefitů jako způsobu snižování stresu a zvyšování výkonů a morálky u svých zaměstnanců. „Čtvrtina zaměstnavatelů si myslí, že si udrží zaměstnance poskytováním výhod, jako je například možnost sprchování v práci, skladování kol, až po nabídku neomezeného občerstvení nebo sportovního vyžití,“ komentuje výsledky výzkumu personalistka Gabriela Kodenková ze společnosti Talentica.cz, zaměřující se na nábor technicky zaměřených pracovníků.

Podle nejnovějšího výzkumu má 27 % zaměstnanců na pracovišti či v kanceláři možnost sprchovat se, 26 % pracovníků může využívat úschovnu kol a u 12 % pracovišť je součástí sportovní vybavení nebo posilovna. Čtvrtina zaměstnavatelů dále poskytuje relaxační místnost pro zaměstnance, 12 % zaměstnavatelů nabízí zaměstnancům různé výlety či neformální akce. Téměř 12 % firem poskytuje slevy v místních tělocvičnách a restauracích, 10 % pak možnost neomezeného občerstvení.

Prostřednictvím nových, praktických kancelářských benefitů, se zaměstnavatelé snaží podporovat duševní zdraví svých zaměstnanců, které v současnosti nabývá na důležitosti. Podle odborníků totiž znamenají investice do duševního zdraví a pohody zaměstnanců pro firmy velké přínosy. „Kromě toho, že zlepšují výkonnost a produktivitu, lze jimi vylepšit i pověst organizace. V Evropě existuje řada ocenění pracovišť za vynikající výsledky podniku v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, která zesilují pověst organizace nejen ve vnitrostátním, ale i mezinárodním měřítku,“ uvedla personalistka Gabriela Kodenková.

Duševní problémy na pracovišti v současné době ovlivňují velkou část populace napříč celou Evropou. V mnoha členských státech EU roste pracovní neschopnost, nezaměstnanost a nároky na odškodnění z důvodu dlouhodobého zdravotního postižení v důsledku stresu při práci a problémů duševního zdraví. Experti navíc odhadují, že deprese bude brzy hlavní příčinou pracovní neschopnosti v Evropě. Kromě pracovní neschopnosti jsou důsledky špatného duševního zdraví spojovány s dalšími škodlivými dopady pro organizace, jako je snížená výkonnost a produktivita zaměstnanců, snížená motivace a vysoká fluktuace.

Témata:  zaměstnanci zaměstnavatelé benefity

Související

Aktuálně se děje

17. dubna 2026 16:48

31. března 2026 9:46

24. března 2026 12:46

Energie opět zdražují: Jak se bránit růstu cen a ušetřit tisíce

Ceny elektřiny a plynu na burzách se do účtů domácností promítají s určitým zpožděním, jejich dopad ale může být výrazný. Aktuální vývoj ukazuje, že při rychlých změnách na trhu mohou rozhodovat i jednotlivé dny – zejména když ceny ovlivňují geopolitické události, jako je napětí na Blízkém východě. Včasná reakce může domácnostem ušetřit tisíce až desítky tisíc korun ročně. Důležité je ale vědět, jaký typ smlouvy máte sjednaný a kdy ji lze změnit nebo upravit její podmínky.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Nabíjení elektromobilů v Česku, Lovosice

Komentář

Konec dieselové éry: Češi prchají k elektromobilům, stará auta ale zůstávají

Válka na Blízkém východě netlačí nahoru jen ceny pohonných hmot, ale přepisuje i to, v čem budou Češi v následujících letech jezdit do práce. Podle dat skupiny AURES Holdings, největšího středoevropského prodejce ojetých vozů pod značkami AAA AUTO a Mototechna, se jen za první čtvrtletí letošního roku prodeje ojetých aut meziročně propadly zhruba o 30 procent. Nejde přitom o to, že by Češi přestali jezdit, ale o rychlou změnu jejich preferencí pod tlakem cen na čerpacích stanicích.