Nejsou daně jako daně aneb Co vše je ve světě ke zdanění

Vezměte si třeba takovou Francii. Ta má podle daňového odborníka a poradce publikace Wealthy Living Today Brandona Pfaffa víc daní, než kterákoli jiná evropská země. "Většina zemí mimo USA má to, co je známé jako daň z přidané hodnoty, DPH. To je v zásadě spotřebitelská daň za produkty," řekl Pfaff. Ale ve Francii je prodej kopírek zdaněný ještě 3,25 procenta nad rámec DPH - a získané peníze jdou na podporu francouzské Národní knihovny.

Francie také našla nezvyklý způsob, jak financovat své Národní filmové centrum. Paříž zavedla 33procentní daň na jakoukoli pornografii, která je vyráběna, distribuována, promítána nebo živě předváděna (ano, i to se ve Francii děje).

Dánsko přijalo nezvyklý způsob, jak se vypořádat s klimatickými změnami. Lidé tomu mohou říkat metanová daň, kravská daň nebo daň z hovězí plynatosti, ale ve všech případech mluvíme o dani, kterou platí farmáři, kteří vlastní krávy. Právě hovězí dobytek patří mezi největší producenty metanu na světě, který vypouští do ovzduší v podobě říhání a v menší míře také v podobě větrů.

Obyčejné sušenky jsou ve Velké Británii životní nezbytností, a proto se na ně DPH nevztahuje. Ale stačí je potáhnout sebemenším kouskem čokolády - byť jen částečně - a najednou je z nich luxusní zboží podléhající zdanění. Totéž se týká například lízátek, cukrové vaty a žvýkaček.

Maďarsko posunulo boj proti nezdravým potravinám na úplně novou úroveň - 27procentní daní, která je navíc k 25procentní dani na většinu potravin. Páka založená na obsaženém množství cukru, soli a tuku, jak se zdá, zabrala. Asi 59 procent zákazníků začalo podle Světové zdravotnické organizace (WHO) během čtyř let od zavedení dodatečné daně jíst méně nezdravých potravin.

Proti nezdravým potravinám se snaží zakročit i řada dalších zemí. Například v indickém státě Kérala se polekali čím dál většího odklonu od tradičních jídel a nejvyššího počtu obézních obyvatel ze všech indických států. A proto místní úřady uvalily daň 14,5 procenta na nezdravé potraviny, jako jsou hamburgery, pizzy a koblihy podávané v restauracích. Podle některých podnikatelů ale tato daň souvisela spíše se zastrašením zahraničních řetězců rychlého občerstvení, než se zdravím populace.

Roboti přicházejí... a jihokorejská vláda se je rozhodla zdanit, aby vyvážila ztráty na dani z příjmů od zaměstnanců, které nahradí stroje. Přesněji řečeno nejde o daň jako takovou, ale o redukci daňových úlev. Vláda už před několika lety oznámila, že začne omezovat daňové pobídky pro investice do automatizovaných pracovišť. Cílem tohoto opatření je získat více finančních prostředků do sociálních fondů v reakci na očekávaný nárůst nezaměstnanosti.

Dopřát si v Austrálii pivo, víno nebo pár panáků vás může přijít pěkně draho. Začněme vinnou daní. Ti, kdo vyrábějí víno, dovážejí ho do Austrálie, anebo ho velkoobchodně prodávají, musejí platit takzvanou vyrovnávací daň stanovenou na 29 procent z velkoobchodní ceny vína. Pivo je předmětem řady daní. Celkově Australané platí 17krát vyšší pivní daň než Němci a 15krát vyšší než Španělé.

Mexiko si naopak došláplo na slazené nápoje a v roce 2014 zavedlo zhruba desetiprocentní daň na všechny nápoje s přidaným cukrem. Ve stejné době vláda zavedla osmiprocentní daň na zbytné potraviny, které obsahují spoustu soli, přidaného cukru nebo tuku - včetně čokolád, cukrovinek, pudinku, zmrzliny a nanuků.

Témata:  daně,  ekonomika,  svět