Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

2. června 2016: Dnešek je Dnem daňové svobody

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Po 153 dnech práce a podnikání, jejichž výsledky stačily jen na pokrytí letošních veřejných výdajů, si dnes v České republice připomínáme Den daňové svobody. Obrazně řečeno jde o první den v roce, kdy o svých příjmech rozhodujeme sami poté, co jsme splnili vůči státu svou daňovou povinnost. Informuje Liberální institut.

Letošní výsledek je o 2 dny lepší než v loňský a k dalšímu jednodennímu posunu směrem k počátku kalendářního roku přispěl letošní přestupný rok. „Prací pro stát jsme letos strávili rekordně krátkou dobu, 153 dní. Vláda je v tom spíše nevinně. Bohužel! K pozitivní posunu způsobenému zejména růstem ekonomické aktivity se hlásí hodně otců. Nejhlasitějšími z nich jsou politici, kteří, při vší úctě k jejich pracovnímu nasazení, mají na něm jen malou zásluhu, pokud vůbec nějakou,“ tvrdí ředitel Liberálního institutu Petr Koblovský. „Výdaje veřejných institucí neustále rostou, počet zaměstnanců eráru se zvyšuje a vláda svou zbytečnou regulační smrští práci úředníkům nejenže nesnižuje, ale naopak vytváří poptávku po budoucím bobtnání státní administrativy,“ dodává Koblovský.   

Zaměříme-li se na mezinárodní srovnání, v kontextu členských zemí Evropské unie nevede si Česká republika špatně, neboť je hluboko pod průměrem Eurozóny (26.6.). V porovnání s vyspělými ekonomikami OECD (průměr 29.5.) však stále taháme za kratší konec. Jak ukazuje následující obrázek, jako první oslavili Den daňové svobody tradičně v Jižní Koreji (28.4.) o celých 59 dní dříve než činí průměr v Eurozóně a 35 dní dříve než v České republice. „Platí přitom, že mezi ekonomickou svobodou země a ekonomickým růstem panuje vysoká míra korelace ve smyslu čím více svobody (a nižších daní), tím vyšší ekonomický růst,“ zdůrazňuje Petr Koblovský. 

Makroekonomické prognózy z dílny respektovaných institucí indikují, že českou ekonomiku čekají dobrá léta. Ta bychom rozhodně neměli fiskálně projíst tak, jak se stalo mezi lety 2000 a 2006. Ekonomický růst vytváří vládě prostor pro snižování vládních výdajů a koncepční řešení problému rozpočtové rovnováhy. Ta je podmínkou stabilního daňového prostředí, které je samo o sobě hodnotou  pro domácí firmy, investory, jakož i daňové poplatníky. „Restriktivními regulačními opatřeními ani nadměrnou legislativní aktivitou konkurenceschopné ekonomické prostředí nevytvoříte. Úsilí podnikatelů a manažerů firem o daňovou optimalizaci je autentické a ekonomicky výhodné. Často ovšem nejde jen o míru zdanění, ale také o administrativní zátěž vůči státní autoritě. Celkové podmínky podnikání, jejichž nedílnou součástí je vynutitelnost práva, jsou významné pro ekonomický růst země a růst blahobytu jejích obyvatel. Z tohoto hlediska je daňová, ale také institucionální a správní konkurence nikoliv hrozbou, nýbrž výzvou,“ poznamenává Jiří Schwarz, předseda Akademické rady Liberálního institutu. 

Liberální institut je nestátní, nezávislá a nezisková organizace založená v únoru 1990, jejímž cílem je rozvíjet a aplikovat ideje a programy založené na principech klasického liberalismu, a to především prostřednictvím studií, vzdělávacích projektů a publikací v České republice a v zahraničí. Ředitelem Liberálního institutu je Petr Koblovský. 

Témata:  den daňové svobody ekonomika

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy