Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

2. června 2016: Dnešek je Dnem daňové svobody

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Po 153 dnech práce a podnikání, jejichž výsledky stačily jen na pokrytí letošních veřejných výdajů, si dnes v České republice připomínáme Den daňové svobody. Obrazně řečeno jde o první den v roce, kdy o svých příjmech rozhodujeme sami poté, co jsme splnili vůči státu svou daňovou povinnost. Informuje Liberální institut.

Letošní výsledek je o 2 dny lepší než v loňský a k dalšímu jednodennímu posunu směrem k počátku kalendářního roku přispěl letošní přestupný rok. „Prací pro stát jsme letos strávili rekordně krátkou dobu, 153 dní. Vláda je v tom spíše nevinně. Bohužel! K pozitivní posunu způsobenému zejména růstem ekonomické aktivity se hlásí hodně otců. Nejhlasitějšími z nich jsou politici, kteří, při vší úctě k jejich pracovnímu nasazení, mají na něm jen malou zásluhu, pokud vůbec nějakou,“ tvrdí ředitel Liberálního institutu Petr Koblovský. „Výdaje veřejných institucí neustále rostou, počet zaměstnanců eráru se zvyšuje a vláda svou zbytečnou regulační smrští práci úředníkům nejenže nesnižuje, ale naopak vytváří poptávku po budoucím bobtnání státní administrativy,“ dodává Koblovský.   

Zaměříme-li se na mezinárodní srovnání, v kontextu členských zemí Evropské unie nevede si Česká republika špatně, neboť je hluboko pod průměrem Eurozóny (26.6.). V porovnání s vyspělými ekonomikami OECD (průměr 29.5.) však stále taháme za kratší konec. Jak ukazuje následující obrázek, jako první oslavili Den daňové svobody tradičně v Jižní Koreji (28.4.) o celých 59 dní dříve než činí průměr v Eurozóně a 35 dní dříve než v České republice. „Platí přitom, že mezi ekonomickou svobodou země a ekonomickým růstem panuje vysoká míra korelace ve smyslu čím více svobody (a nižších daní), tím vyšší ekonomický růst,“ zdůrazňuje Petr Koblovský. 

Makroekonomické prognózy z dílny respektovaných institucí indikují, že českou ekonomiku čekají dobrá léta. Ta bychom rozhodně neměli fiskálně projíst tak, jak se stalo mezi lety 2000 a 2006. Ekonomický růst vytváří vládě prostor pro snižování vládních výdajů a koncepční řešení problému rozpočtové rovnováhy. Ta je podmínkou stabilního daňového prostředí, které je samo o sobě hodnotou  pro domácí firmy, investory, jakož i daňové poplatníky. „Restriktivními regulačními opatřeními ani nadměrnou legislativní aktivitou konkurenceschopné ekonomické prostředí nevytvoříte. Úsilí podnikatelů a manažerů firem o daňovou optimalizaci je autentické a ekonomicky výhodné. Často ovšem nejde jen o míru zdanění, ale také o administrativní zátěž vůči státní autoritě. Celkové podmínky podnikání, jejichž nedílnou součástí je vynutitelnost práva, jsou významné pro ekonomický růst země a růst blahobytu jejích obyvatel. Z tohoto hlediska je daňová, ale také institucionální a správní konkurence nikoliv hrozbou, nýbrž výzvou,“ poznamenává Jiří Schwarz, předseda Akademické rady Liberálního institutu. 

Liberální institut je nestátní, nezávislá a nezisková organizace založená v únoru 1990, jejímž cílem je rozvíjet a aplikovat ideje a programy založené na principech klasického liberalismu, a to především prostřednictvím studií, vzdělávacích projektů a publikací v České republice a v zahraničí. Ředitelem Liberálního institutu je Petr Koblovský. 

Témata:  den daňové svobody ekonomika

Související

Aktuálně se děje

4. prosince 2025 10:58

28. listopadu 2025 13:23

24. listopadu 2025 17:55

19. listopadu 2025 10:00

Zimní ranní rituály mohou vyjít draho: pokuty za běžící motor i sníh na autě

Zimní rána v Česku mají svůj stereotyp – rychle nastartovat motor, zapnout topení, vzít škrabku do ruky a doufat, že než led povolí, stihnete dopít kávu. Právě tato běžná praxe ale může řidiče stát pokutu. Stejně tak riskují ti, kdo vyjíždějí se zbytky sněhu a ledu na střeše nebo kapotě. Ačkoli tyto situace mnoho lidí nepovažuje za nebezpečné, zákon je vidí jinak – jako zbytečné obtěžování nebo dokonce ohrožení ostatních.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Průměrná mzda míří k 52 tisícům. Většina zaměstnanců ji nikdy neuvidí

Meziroční růst průměrné reálné hrubé mzdy letos v třetím čtvrtletí mírně zaostal za očekáváním analytiků. Ti oslovení agenturou Bloomberg čekali ve střední hodnotě svých odhadů vzestup o 4,6 procenta, zatímco ve skutečnosti vzestup činí 4,5 procenta. Průměrná mzda letos od července do září dosahovala hodnoty 48 295 korun.