Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Letní brigády: Jak na zdanění příjmů?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

V létě se nejen studentům otevírá možnost zajímavého přivýdělku formou brigád. Nejčastěji jsou brigády uzavírány jako dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.

Tato forma zaměstnání je zejména pro studenty totiž výhodná především z pohledu zdravotního a sociálního zabezpečení, proto se k ní mnoho zaměstnavatelů uchyluje.

Dohoda o provedení práce

Nejčastěji zaměstnavatel nabídne přivýdělek na dohodu o provedení práce. Tento režim je vhodný nejen z hlediska pojistných odvodů, ale za určitých podmínek i z pohledu zdanění. „Pokud nemáte jiného zaměstnavatele, u kterého jste podepsali prohlášení k dani z příjmů ze závislé činnosti (nejčastěji růžový formulář, Prohlášení), nabídne vám toto prohlášení pravděpodobně váš nový, byť dočasný zaměstnavatel. Pokud ale máte kromě tohoto zaměstnání i jiné, ve kterém jste prohlášení již dříve podepsali, druhé už podepsat nesmíte a měsíční slevy na dani nebo daňová zvýhodnění vám uplatní pouze první zaměstnavatel,“ vysvětluje Jan Kašpar, daňový poradce společnosti KODAP. V situaci, kdy nebylo podepsáno prohlášení, a brigádník dosáhne příjmů v maximální výši 10 000 Kč za měsíc, bude z příjmu sražena tzv. srážková daň. Pokud toto splněno nebude, uplatní se daň zálohová.

Příklad:

Student uzavřel dohodu o provedení práce s odměnou 11 000 Kč měsíčně. Jak bude příjem z této DPP zdaněn, jestliže zaměstnanec nemá u dotyčného zaměstnavatele podepsán formulář Prohlášení?

Sjednaná odměna přesahuje hranici pro uplatnění srážkové daně, z toho důvodu bude zdaněna zálohovou daní. Zaměstnanec může po skončení roku podat daňové přiznání a od celkové daně odečíst sraženou zálohovou daň.

Dohoda o pracovní činnosti

Kromě dohody o provedení práce se často objevuje také dohoda o pracovní činnosti, která je nicméně z pohledu pojistného na zdravotní a sociální pojištění méně vhodná. V případě zdanění platí podobné pravidlo, jako u zdanění příjmů z dohody o provedení práce - pokud nebylo podepsáno prohlášení a brigádník dosáhne příjmů v maximální výši částky rozhodné pro účast na nemocenském pojištění, to je 3 000 Kč za měsíc, bude z příjmu odvedena opět srážková daň. Pokud toto splněno nebude, uplatní se daň zálohová.

Příklad:

Zaměstnanec má uzavřenu dohodu o pracovní činnosti s odměnou 2 900 Kč měsíčně. Jak bude příjem z této DPČ zdaněn, jestliže zaměstnanec nemá u dotyčného zaměstnavatele podepsán formulář Prohlášení?

Sjednaná odměna nepřesahuje hranici pro účast na nemocenské pojištění, tj. 3 000 Kč, z toho důvodu bude zdaněna srážkovou daní. Zaměstnanec může po skončení roku podat daňové přiznání a sraženou daň započíst na celkovou daň.

Volba mezi brigádou „na dohodu o provedení práce“ a „na dohodu o pracovní činnosti“ je odvislá i od náplně brigády, zda se jedná o konkrétní pracovní úkol či se jedná o výkon činnosti.

Ať už bude zvolena jakákoliv z výše uvedených „forem“ brigády, sražená daň nemusí být konečnou daňovou povinností, neboť zákon umožňuje poplatníkovi (brigádníkovi) podat i v této situaci daňové přiznání a snížit daňovou povinnost o odpočty a slevy na dani. „Po ukončení brigády doporučujeme požádat zaměstnavatele o vystavení potvrzení o výši příjmu a sražené dani (potvrzení o zdanitelných příjmech). Bez tohoto potvrzení nelze daňové přiznání vyplnit a podat. Podání přiznání lze rozhodně doporučit tehdy, pokud zaměstnání trvalo jen po část roku a tudíž nebyla uplatněna sleva na poplatníka v celé roční výši 24 840 Kč. V takové situaci vznikne přeplatek, který bude poplatníkovi při splnění podmínek správcem daně vyplacen,“ dodává Jan Kašpar ze společnosti KODAP.

Témata:  Brigády daně daň z přijmu léto

Aktuálně se děje

27. července 2026 15:43

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy