Vracení DPH z neuhrazených pohledávek už v roce 2019?

Navrhovaná změna zákona o DPH má od 1. ledna 2019 umožnit plátcům daně, kteří mají nedobytné pohledávky za svými odběrateli, z nichž odvedli DPH, snížit základ daně právě o výši dlužné částky, a tedy celkově státu zaplatit na DPH méně.

Diskuse: 0

CZK
reklama

Opravu bude možné provést i zpětně, a to ohledně neuhrazených plnění, která byla poskytnuta v uplynulých 3 letech před účinností novely. Podmínkou však je, že řízení, v němž má být pohledávka uhrazena, bude zahájeno až po 1. lednu 2019 (tzn. řízení exekuční, insolvenční nebo o pozůstalosti).

Tuto novinku v sobě skrývá balíček novel daňových zákonů, který je nyní projednáván Poslaneckou sněmovnou, informuje Mgr. Hana Erbsová, advokátka z ARROWS advisory group.

Nedobytné pohledávky, které mohou snížit DPH

Důvodem pro snížení základu DPH u věřitele nebude jakákoliv nedobytná pohledávka. Tato možnost se má týkat pouze

  • pohledávky, kterou věřitel již nejméně 2 roky vymáhá v exekučním řízení;
  • pohledávky, která nebyla vymožena exekucí, jež byla zastavena pro nemajetnost dlužníka;
  • pohledávky přihlášené věřitelem a zjištěné (tzn. nesporné) v insolvenčním řízení, v němž bylo rozhodnuto o prohlášení konkursu na majetek dlužníka, nebo o přeměně reorganizace v konkurs;
  • pohledávky přihlášené věřitelem a zjištěné v insolvenčním řízení, v němž bylo schváleno oddlužení a je zřejmé, že pohledávka nebude zcela uhrazena;
  • pohledávky přihlášené věřitelem a zjištěné v insolvenčním řízení, které bylo zastaveno po nevyhovění návrhu na povolení oddlužení, po neschválení oddlužení, anebo po zrušení oddlužení, pokud je z rozhodnutí insolvenčního soudu zřejmé, že majetek dlužníka nepostačuje k jejímu plnému uhrazení;
  • pohledávky za dlužníkem, který zemřel, pokud jez výsledků řízení o pozůstalosti zřejmé, že nebude zcela uhrazena (jestliže proběhla likvidace pozůstalosti, musí jít o pohledávku řádně přihlášenou a zjištěnou, tzn. nespornou).

Zákon pamatuje i na situace, kdy věřitel řádně uplatnil svou pohledávku v některém z výše zmíněných řízení, avšak toto řízení trvá příliš dlouho a přesná výše části pohledávky, která nebude uhrazena, není stále známa. Tehdy bude věřitel oprávněn snížit základ daně o pravděpodobnou částku pohledávky, která mu podle jeho odhadu zřejmě nebude zaplacena.

Kdy nelze snížení DPH využít

Návrh zákona uvádí také důvody, které brání provedení opravy základu daně. Věřitel v zásadě nesmí provést snížení základu daně tehdy, pokud dlužník již přestal být plátcem DPH, nebo pokud mu dlužník není dostatečně znám.

Další důvody spočívají především ve vztahu věřitele a dlužníka (osoby blízké nebo kapitálově spojené, nebo plnění poskytnuté mezi společníky téže společnosti). Zjistí-li se, že sjednaná cena plnění byla bezdůvodně neobvykle vysoká, bude opravu možné provést jen do výše obvyklé tržní ceny.

Oprava základu daně je rovněž vyloučena u nedobytných pohledávek ze smluv, které byly uzavřeny s nespolehlivým plátcem/nespolehlivou osobou. Základ daně nebude moci opravit ani takový věřitel, který již v době poskytnutí plnění věděl, nebo – při vynaložení náležité opatrnosti - měl a mohl vědět, že za něj nedostane řádně zaplaceno.

Jaké jsou stanoveny lhůty

Snížení základu daně, a tím i DPH na výstupu, bude možné provést zpětně, ohledně neuhrazených zdanitelných plnění, která byla poskytnuta během uplynulých 3 let. Pokud však dodavatel coby věřitel aktivně svou pohledávku vůči dlužníkovi uplatňuje, tato lhůta se prodlouží. Lhůta pro opravu základu daně totiž nebude běžet po dobu řízení, v němž má být vydán exekuční titul pro následné vymáhání pohledávky, a po dobu exekučního řízení, insolvenčního řízení nebo řízení o pozůstalosti, v nichž věřitel uplatňuje svou pohledávku k úhradě.

Již probíhající řízení o uložení povinnosti dlužníkovi uhradit pohledávku by mělo ode dne účinnosti novely zastavit běh lhůty pro provedení opravy základu daně; v důsledku toho se tedy právo na opravu může vztahovat i k plnění, které bylo poskytnuto před více než třemi lety.

Jak snížení DPH uplatnit

Oprava spočívající ve snížení základu daně musí být u věřitele podložena jím vystaveným opravným daňovým dokladem, jehož náležitosti stanoví zákon, a bude považována za samostatné zdanitelné plnění uskutečněné dnem, kdy bude opravný daňový doklad doručen dlužníkovi (odběrateli).

V případě opravy, která povede ke zvýšení již dříve opraveného základu daně, bude za den uskutečnění tohoto samostatného zdanitelného plnění považován již den, kdy nastaly skutečnosti odůvodňující provedení takové změny (bez ohledu na den doručení opravného daňového dokladu dlužníkovi).

Snížení základu daně se uplatní prostřednictvím daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém se příslušné samostatné zdanitelné plnění uskutečnilo.

Povinnost zohlednit následné změny v nedobytnosti pohledávky

Novela zákona o DPH samozřejmě řeší i situace, kdy se následně ukáže, že výše provedené opravy neodpovídá skutečnosti. K tomu může dojít například v dlouhotrvajícím insolvenčním řízení, v němž je zjištěno, že skutečná výše nedobytné části pohledávky je jiná, než jak ji věřitel odhadl pro účely opravy základu daně.

Důvodem pro dodatečnou změnu již provedené opravy základu daně bude i přijetí plnění z pojištění nebo zajištění pohledávky (např. vyplacení pojistného plnění nebo úhrada ručitelem), přijetí úplaty z postoupení pohledávky, anebo splacení části dluhu dlužníkem. Došlo-li ke snížení neobdržené úplaty, je věřitel vždy povinen příslušnou změnu zachytit v daňovém přiznání; v opačném případě (tzn. při zvýšení nedobytné částky) záleží na jeho rozhodnutí, zda změnu uplatní. Návrh zákona ukládá věřiteli ve stanovených případech i povinnost již provedenou opravu zrušit.

Oprava odpočtu daně u dlužníka

Změny v základu daně věřitele vyvolané opravami z důvodu nedobytných pohledávek se pochopitelně zrcadlově projeví i u dlužníka, pokud si na vstupu uplatnil odpočet DPH z platby za plnění, kterou svému dodavateli (věřiteli) zcela nebo zčásti neuhradil.

Opravu odpočtu spočívající v jeho snížení dlužník provede za to zdaňovací období, ve kterém se dozvěděl, nebo měl a mohl dozvědět, že nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně u jeho věřitele. Dlužník tedy musí provést opravu, jakmile se dozví či může dozvědět, že je pro ni dán důvod, i když ještě nemá k dispozici příslušný opravný daňový doklad, a bez ohledu na to, zda odpovídající opravu již provedl věřitel.

Obdobně je dlužník povinen reflektovat i skutečnosti, které odůvodňují změnu či zrušení již provedené opravy základu daně u věřitele a mají za následek další snížení již opraveného odpočtu. Pokud tyto kroky mají za následek naopak zvýšení již opraveného odpočtu daně, lze odpovídající opravu u dlužníka provést (není to však povinné) jen do 3 let ode dne, kdy nastaly rozhodné skutečnosti, které takový krok odůvodňují. Dlužník může takovou opravu podložit pouze opravným daňovým dokladem. Přestože tedy na straně věřitele bude odpovídající samostatné zdanitelné plnění již dle zákona považováno za uskutečněné (dnem vzniku rozhodné skutečnosti), dlužník nemůže provést opravu (zvýšení) svého odpočtu dokud od věřitele neobdrží formální potvrzení – opravný daňový doklad. Ten je věřitel v zásadě povinen vystavit do 30 dnů od zjištění, že došlo k rozhodné skutečnosti (např. k přijetí platby od ručitele).

Loading...
Témata: dph | zákony | vláda | Peníze | MoneyMAG.cz

Diskuze: Vracení DPH z neuhrazených pohledávek už v roce 2019?

Přidejte svůj názor

Počet komentářů: 0, Buďte první Vložte komentář

Související:

reklama
Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky