Je to celkem zapeklitá situace. Prezident republiky nechce pověřit sestavením nové vlády. Normálně vládne kabinet dosluhující. Dosluhující kabinet ale zase nechce předložit návrh rozpočtu na příští rok. S tím, že jej předloží nová vláda. Která ale zatím vlastně ani nemůže být pořádně sestavována. Vskutku paralýza. Někdo bude muset ustoupit. Nebo by tedy měl.
Pokud by bylo třeba vypíchnout jednoho jediného vítězce návrhu státního rozpočtu na rok 2026, verdikt je jasný. Vítězí ministerstvo průmyslu a obchodu. Naopak z poražených je na tom nejhůře ministerstvo zdravotnictví, jež se má smířit s meziročním poklesem vyčleněných peněz o takřka třetinu!
Vládě se v červnu podařilo přebytkovým hospodařením snížit letošní kumulovaný deficit státního rozpočtu, který tak v polovině roku činil 152,4 miliardy korun, o takřka dvacet miliard méně než koncem května. Oproti loňskému konci června je nynější deficit o 26,2 miliardy korun nižší. To svědčí o pozvolně pokračujícím ozdravování veřejných financí. Naposledy byl červnový deficit státního rozpočtu nižší roku 2019, tedy před propuknutím covidové pandemie.
Ve středu 26. března poslanci ve třetím čtení schválili návrh zákona o státní sociální pomoci, jenž spojuje několik dávek do jedné tzv. superdávky. Jaké změny přinese tento nový systém?
Osaměle žijící lidé a samoživitelé budou patřit k největším poraženým vládní reformy sociálních dávek, kterou ve středu schválila Poslanecká sněmovna. Podle analýzy agentury PAQ Research klesne podpora pro jednotlivce o více než 3750 korun měsíčně, samoživitelky přijdou téměř o 1800 korun. Odborníci proto doporučují upravit životní minimum, aby se zmírnily negativní dopady reformy.
Poslanecká sněmovna hlasy vládních poslanců v úterý přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla a schválila zákon, který zvyšuje platy vrcholných politiků o 6,95 procenta. Plat řadového poslance nebo senátora se tak zvýší o 7100 korun na 109 500 korun měsíčně, premiér si polepší o 20 tisíc korun a bude pobírat 294 tisíc korun. Plat prezidenta republiky vzroste o necelých 24 tisíc na 365 tisíc korun měsíčně.
Platy vrcholných politiků se v letošním roce zvýší o téměř sedm procent, zatímco v následujících letech budou růst maximálně o pět procent ročně.
Eurostat, resp. ČSÚ letos v průběhu roku postupně opravuje a reviduje čísla ke schodku státního rozpočtu v roce 2023. Započítal tudíž do schodku dluh, který vláda vyvedla mimo rozpočet, zjevně aby si schodek opticky snížila. A také vládě odmítl započítat část dividendy ČEZ, kterou si vláda v rozporu s mezinárodní metodikou započítala celou.
Národní rozpočtová rada nevídaně sepsula návrh státního rozpočtu na příští rok. Našla v něm "díry" minimálně za 45 miliard korun. Loňský rozpočet si zase zpětně berou do parády ČSÚ a Eurostat; opět nevídaně přitom loňská vládní čísla letos revidují a opravují – směrem k horšímu.
Důchodová reforma, kterou loni navrhl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL), se dočká změn. Věk odchodu do penze se sice po dosažení 65 let zvýší, avšak pomaleji, než bylo plánováno; místo předpokládaných dvou měsíců to bude maximálně jeden měsíc ročně. Tento růst nebude nijak omezen, což znamená, že může pokračovat neomezeně dlouho. Dále se z reformy vyřadí zohlednění takzvané doby dožití, což znamená, že se nebude brát v úvahu, zda průměrná délka života seniorů stagnuje.
Od poslední minuty letošního srpna je oficiálně známa výše schodku státního rozpočtu navrhovaná pro příští rok – 230 miliard korun. Pokud by se toto číslo skutečně naplnilo, Fialova vláda za čtyři roky svého vládnutí vytvoří nominálně o zhruba o 320 miliard vyšší dluh než předchozí kabinet Babišův. Přesto by mohla už v příštím roce veřejné rozpočty dokonce vyrovnat, pokud by chtěla.
Rozpočet na příští rok se pozitivně nese ve znamení vysokých výdajů na investice či obranu. Fialova ale vláda vytvoří celkově o zhruba 320 miliard větší dluh než předchozí vláda Babišova, i proto, že v příštím roce opět naroste počet státních zaměstnanců.
Vláda na středečním zasedání schválila návrh ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky na zvýšení zvláštního příspěvku k důchodu, který je vyplácen účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a některým pozůstalým po těchto osobách.
Poslankyně a poslanci schválili novelu zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, která přináší změny ve zpracování a výplatě důchodů. Zásadním bodem novely je možnost elektronického podání žádosti o důchod, a to od 1. prosince tohoto roku. Další významnou změnou bude postupné zúžení okruhu výplatních termínů a od července 2025 přechod na výplaty v rámci kalendářního měsíce pro pojištěnce, kteří dostávají důchod od ČSSZ. Novela bude nyní předána k projednání Senátu.
Poslanecká sněmovna včera schválila novelu zákoníku práce, která jí byla k projednání vrácena Senátem. MPSV předložilo rozsáhlou transpoziční novelu, jež vznikla po diskusích se zaměstnavateli a odbory. Během nich bylo dosaženo kompromisní úpravy týkající se například práce na dálku a pravidel pro tzv. dohodáře. Novela byla schválena Poslaneckou sněmovnou v podobě, v níž byla postoupena Senátu.
Komentář Lukáše Kovandy: Nízké mzdové nároky Čechů a jistá jejich bojácnost při mzdovém vyjednávání se svými zaměstnavateli a šéfy představují klíčový důvod, proč se Fialově vládě daří „zalepovat“ dluh postupnou stabilizací veřejného zadlužení k HDP. Navíc vláda díky této stabilizaci nyní evidentně upouští od svého loňského plánu získat pod svoji kontrolu, znárodnit, klíčové tuzemské elektrárny a výrobu elektřiny jako takovou – a mít tak pod kontrolou cenotvorbu elektřiny.
Náhradní výživné za neplatiče alimentů bude stát zřejmě vyplácet až čtyři roky místo nynějších dvou let. Podle vládních odhadů budou náklady více než 200 milionů korun ročně. Prodloužení doby výplaty vláda navrhla v reakci na problémy s vymáháním výživného po dlužnících u soudů nebo v exekucích. Sněmovna dnes změnu schválila i hlasy opozičních poslanců ANO a SPD už v prvním kole projednávání. Novelu tak nyní dostane k projednání Senát.
Rodičovský příspěvek se patrně zvýší od ledna o 50.000 Kč na 350.000 korun. Růst se bude týkat podle vládní novely, kterou v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna, dětí narozených od začátku příštího roku. Opoziční hnutí ANO a SPD prosazují vzhledem k míře inflace razantnější růst dávky až na 400.000 korun. Předlohu, jež má také zjednodušit komunikaci s úřady práce, nyní posoudí sociální výbor. Bude na to mít poloviční, měsíční lhůtu.
Poslanci budou moci dnes jednat o uzákonění energetických společenství, zkrácení doby oddlužení, růstu rodičovského příspěvku nebo o delším vyplácení náhradního výživného do půlnoci místo do obvyklých 19:00. Sněmovna o tom rozhodla hned v úvodu mimořádné schůze svolané z podnětu koalice na návrh vládních stran. V hlasování jej podpořili všichni přítomní poslanci, tedy i opoziční.
Pro další změny sazeb daně z přidané hodnoty (DPH) ve vládním konsolidačním balíčku, například na kojeneckou a minerální vodu či menstruační pomůcky, nebyly všechny koaliční strany. Na dotaz ČTK to uvedl předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. O možnosti změn se diskutovalo, neměly však dostatečnou podporu.
Sněmovna dnes propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o konsolidaci veřejných financí, který má pomoci zlepšit hospodaření státního rozpočtu. Opozici se nepodařilo předlohu zamítnout ani vrátit vládě k dopracování. Poslanci vládní koalice ji uhájili. Zamítnutí navrhl předseda opoziční SPD Tomio Okamura a hlasovalo pro něj 72 přítomných opozičních poslanců. Naproti tomu 98 koaličních poslanců hlasovalo proti zamítnutí. Stejným poměrem hlasů neprošlo ani vrácení vládě k dopracování.
Sněmovna dnes pokračuje třetí den v projednávání sporného vládního konsolidačního balíčku. Jako první přednostně vystoupil předseda opozičního hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), obvinil premiéra Petra Fialu (ODS) ze lží kvůli jeho vyjádřením o inflaci. Do běžné debaty se kolem 09:15 hlásilo ještě 14 opozičních poslanců.
Sněmovna bude moci i dnes jednat o sporném vládním konsolidačním balíčku až do půlnoci na pátek. Rozhodla o tom po obědové přestávce podle dohod širšího vedení dolní komory na návrh koalice. Debata by pak pokračovala od pátečního rána. Stejný postup poslanci zvolili už ve středu, kdy jim diskuse zabrala deset hodin.
13. října 2025 13:02
13. října 2025 12:40
10. října 2025 12:10
8. října 2025 11:44
8. října 2025 11:34
7. října 2025 10:56
6. října 2025 10:42
2. října 2025 17:10
30. září 2025 9:44
24. září 2025 11:01
24. září 2025 10:12
23. září 2025 14:14
22. září 2025 11:03
17. září 2025 16:30
15. září 2025 11:42
V roce 2023 započal ostře sledovaný soudní spor mezi Googlem a americkým ministerstvem spravedlnosti (DOJ), které požadovalo bezprecedentní opatření. Ve hře byl dokonce nucený prodej vlajkového prohlížeče Chrome, který je nenahraditelným pilířem online ekosystému. Pro Alphabet by to znamenalo zásah do obchodního modelu a reálné ohrožení dominantního postavení. Během 2. zářijového dne však přišel moment, který mnozí na Wall Street označují za přelomový.
Zdroj: Marie Dvořáková
Je to celkem zapeklitá situace. Prezident republiky nechce pověřit sestavením nové vlády. Normálně vládne kabinet dosluhující. Dosluhující kabinet ale zase nechce předložit návrh rozpočtu na příští rok. S tím, že jej předloží nová vláda. Která ale zatím vlastně ani nemůže být pořádně sestavována. Vskutku paralýza. Někdo bude muset ustoupit. Nebo by tedy měl.
