neschopenka

Ilustrační fotografie

Alarmující! Denně se v Česku stane 120 pracovních úrazů, často smrtelných

Aktuality

Skoro každý třetí den se v Česku stane smrtelný pracovní úraz. Denně se v zaměstnání zraní téměř 120 lidí, nejčastěji v pondělí. Polovině zaměstnanců se přihodí úraz do dvou let od nástupu do nového zaměstnání. Vyplývá to z údajů odborníků na bezpečnost práce, nejnovějších dat ČSÚ a inspektorů Státního úřadu inspekce práce za rok 2018.  Loni se stalo v Česku celkem 46 223 úrazů, z toho 123 smrtelných.

Léky, ilustrační fotografie

eNeschopenka je zastavená účelově, říkají Piráti

Aktuality

Piráti kritizují obstrukce vlády v demisi vedoucí k oddalování elektronizace veřejné správy. Jedním z projektů, který měl pirátskou podporu vzhledem k naplňování principu eGovernmentu, je právě eNeschopenka. Fungovat přitom měla už od 1. ledna 2019.

Ilustrační fotografie

E-neschopenka jde k ledu?

Ekonomika

Práce na e-neschopence uvízla na mrtvém bodě. Zahájení projektu se odkládá oproti původními návrhu minimálně na rok 2021. Na vině je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Odložení bylo oznámeno na dnešním zasedání podvýboru pro IT a dávkové systémy.

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.