Maďaři nevěří, že se ekonomická situace v zemi zlepší a že spotřebitelské ceny půjdou dolů. Kvůli inflaci, která je teď nejvyšší v Evropské unii, masově vybírají úspory z bank. Nakupují za ně vládní dluhopisy, neboť předpokládají, že stát nezkrachuje.
Komentář Lukáše Kovandy: Česko, Maďarsko. Dvě země EU a Visegrádské čtyřky, které jsou podle nedávné studie japonského finančního domu Nomura zvláště – a mimořádně, i ve světovém měřítku – ohroženy měnovou krizí. Tedy dramatickým propadem kupní síly měny, a nakonec tudíž i životní úrovně jako takové.
Komentář Lukáše Kovandy: Maďarská vláda premiéra Viktora Orbána včera pozdě večer ukončila takřka třináct měsíců trvající zastropování cen pohonných hmot. Učinila tak nouzově, po naléhání ropného a plynárenského podniku MOL, který již dále nebyl s to stále kritičtější situaci zvládat. Zhruba čtvrtina jeho čerpacích stanic v Maďarsku – tedy přibližně sedmdesát z nich – se včera ocitla zcela bez pohonných hmot. Motoristé podléhali panice a i pod vlivem spekulací o blížícím se ukončení zastropování hekticky paliva vykupovali, aby se předzásobili.
Komentář Lukáše Kovandy: Situace se zásobováním pohonnými hmotami v Maďarsku je hodinu od hodiny kritičtější. Poptávka po pohonných hmotách nyní o zhruba 30 procent převyšuje denní kapacitu čerpacích stanic v Maďarsku, řekl dnes tamní rozhlasové stanici Kossuth Gyorgy Bacsa, výkonný ředitel ropného a plynárenského podniku MOL.
Přístup maďarské vlády, která se rozhodla nepodpořit jakékoli sankce mířící na ruský energetický export, považuje ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) za nepřijatelný. Uvedl to dnes na twitteru. Země Evropské unie se v pondělí opět neshodly na nových sankcích proti Rusku, jejichž přijetí stále brání nejednota kolem embarga na dovoz ruské ropy.
Zástupci Slovenska a Maďarska dnes uvedli, že jejich země nepodpoří energetické sankce, které proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu připravuje Evropská unie. Bratislava a Budapešť jsou totiž na ruských dodávkách příliš závislé a neexistují za ně žádné okamžité alternativy, napsala agentura AP. Evropská komise vypracovala nové návrhy sankcí, které by mohly zahrnovat postupné zavedení embarga na ruskou ropu. Sedmadvacet členských zemí o nich pravděpodobně začne jednat ve středu, ale může trvat několik dní, než opatření vstoupí v platnost.
Vlaky Českých drah (ČD) budou i v září do Maďarska jezdit dál, dopravce pouze omezí některé služby ve vlacích. RegioJet naopak vlakové a autobusové spojení s Budapeští na měsíc zcela přeruší. ČTK to dnes sdělili zástupci obou společností.
Čeští občané, kteří si rezervovali pobyt v Maďarsku před 1. zářím, budou smět do země vycestovat, pokud budou mít k dispozici aktuální negativní test na covid-19. Po dnešním jednání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem to řekl novinářům předseda české vlády Andrej Babiš. Orbán podle něj slíbil, že opatření potvrdí v úterý.
Uzavření hranic, které ohlásilo od 1. září Maďarsko, se dotkne tisíců českých turistů. Podzimní měsíce totiž představují vrchol turistické sezony, kdy do Maďarska směřuje vůbec nejvyšší počet českých turistů. Případné uzavření hranic navíc může také opětovně postihnout turisty, kteří plánovali pobyt v Maďarsku na jaře a přeložili jej na podzim.
Maďarsko od 1. září nejméně na měsíc uzavře hranice pro cizince, aby zabránilo šíření koronaviru. Výjimku budou mít vojenské konvoje, humanitární tranzit či obchodní nebo diplomatické cesty. Informoval o tom dnes podle agentury Reuters představitel vládního kabinetu premiéra Viktora Orbána.
Česká republika a Slovensko dnes po čtvrtečním uvolnění režimu na svých společných hranicích ke stejnému kroku přistoupily i vůči Maďarsku a Rakousku. K obnovení průjezdnosti střední Evropou po zmírnění koronavirové epidemie se zatím nepřipojilo Polsko. Také při cestách do Německa by lidé měli mít důvod, ale při návratu už není vyžadován test na koronavirus. Ministři vnitra zemí EU vyjádřili ochotu otevřít vnitřní hranice od 15. června, s výjimkou španělských. Stále zjevnějším epicentrem pandemie je po Číně, Evropě a Spojených státech Latinská Amerika.
Za lobbistu ve prospěch českých podniků se na setkání s českými a maďarskými podnikateli v Budapešti označil prezident Miloš Zeman, který dnes zahájil třídenní návštěvu Maďarska. Hlava státu ocenila mimo jiné rostoucí objem obchodní výměny mezi oběma členskými zeměmi takzvané visegrádské čtyřky. Maďarsko je podle velvyslance ČR v Budapešti Juraje Chmiela dokonce desátým nejvýznamnějším obchodním partnerem Česka.
Ratingová agentura Moody's Investors Service potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti Maďarska na stupni Baa3 se stabilním výhledem.
Maďarská centrální banka oznámila desetinásobné zvýšení měnové rezervy ve zlatě - z předchozí 3,1 tuny na 31,5 tuny. Informoval o tom specializovaný zpravodajský web Zlato.cz s odvoláním na informace Magyar Nemzeti Bank (MNB). „České zlaté rezervy naopak podle údajů České národní banky klesly ke konci září o dalších několik set kilogramů na 8,7 tuny,“ upozornil David Marášek, hlavní analytik společnosti Zlato, která stejnojmenný portál provozuje.
Maďarského vlastníka má aktuálně 1 781 českých firem, což je o 120 víc než koncem loňského roku a jednou tolik než v roce 2013. Objem maďarského kapitálu upsaného v základním jmění českých firem přesáhl 5,3 miliardy korun, což je historické maximum. Vyplývá to z analýzy poradenské společnost Bisnode.
Maďarská vláda v čele s premiérem Viktorem Orbánem patří mezi nejhlasitější kritiky Bruselu a tamních úředníků. Rozeslala dokonce občanům dotazník s názvem „Zastavme Brusel!“. Přímo o odchodu z Unie Budapešť zatím nemluví, pojďme se ale podívat, co by se stalo, kdyby takzvanému huxitu došlo.
Maďarský parlament ve středu schválil kontroverzní novelu zákona omezující působení zahraničních vzdělávacích institucí v zemi. Podle kritiků je norma namířena proti Středoevropské univerzitě (CEU), kterou v roce 1991 založil americký miliardář maďarského původu George Soros, kritik nynější maďarské vlády Viktora Orbána. Z Česka se ihned ozvaly hlasy, že by se instituce mohla přesunout do Prahy.
Maďarská Central European University založená miliardářem a filantropem Georgem Sorosem se dostala do problémů. Vedení instituce tvrdí, že kvůli vládou navrhovaným změnám maďarského zákona o vysokých školách „by bylo nemožné, aby pokračovala ve svém působení“. Škola v Budapešti funguje více než 25 let, informuje agentura AP.
Zevnitř Evropské unie se ozývají hlasy, které navrhují, aby se skupina stala „dvourychlostní“. V podstatě by tak došlo k oddělení fungování eurozóny od zbytku EU. Některým zemím se to ale nelíbí.
Rozzlobený maďarský premiér Viktor Orbán při příjezdu na čtvrteční summit v Bruselu tvrdě zaútočil na německou kancléřku Angelu Merkelovou. Tu opět kritizoval kvůli migraci a plánu na přerozdělování běženců. Právě migrace měla být jedním z témat posledního letošního summitu lídrů Evropské unie.
Velmi často se v souvislosti s migrační krizí hovoří o stavění zdí na hranicích. Některé státy už k tomuto kroku přistoupily, jiné jej zvažují. Podle zprávy Institutu pro migrační politiku se za posledních 10 let počet takových zdí zvýšil o 250 procent. A jak se zdá, je tento způsob, jak zastavit nelegální migraci, velmi efektivní. Alespoň na první pohled, informuje server EuroZprávy.cz.
O velký poprask se postaral maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó, který v rozhovoru pro BBC tvrdil, že ve Velké Británii existují kvůli migrantům takzvané no-go zóny. A dodal, že jeho země uprchlíky odmítá, protože nechce skončit stejně.
Maďarsko je známo tím, že si s migrační krizí bojuje po svém. Jako první země – navzdory hlasité kritice – vybudovalo ploty, tvrdě bojuje proti kvótám na uprchlíky. A teď sáhlo k dalšímu radikálnímu kroku. Informuje o tom BBC.
22. dubna 2024 22:13
22. dubna 2024 22:13
22. dubna 2024 20:08
22. dubna 2024 18:27
19. dubna 2024 14:49
19. dubna 2024 13:46
18. dubna 2024 12:55
18. dubna 2024 9:59
18. dubna 2024 9:44
17. dubna 2024 12:14
16. dubna 2024 17:29
16. dubna 2024 12:03
O příspěvky z fondu prevence Všeobecné zdravotní pojišťovny je letos rekordní zájem. VZP eviduje za první čtvrtletí už 465 tisíc podaných žádostí. V porovnání s loňskem se jedná o 50% nárůst. Nejčastěji si klienti žádají o příspěvek na pohybové aktivity a na dentální hygienu. Aby byly žádosti i přes enormní navýšení vyřízeny v co nejkratším čase, přistoupila pojišťovna k posílení personálních kapacit.
Zdroj: Marie Dvořáková
