Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zvrat ropné kauzy. Maďarsku a Slovensku zřejmě ve skutečnosti utáhla kohoutky Moskva, a ne Kyjev

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Tak to je gól. Vlastní? Zdá se, že Maďarům a Slovákům ve skutečnosti vypnula ropné kohoutky Moskva, a ne Kyjev. Premiéři Viktor Orbán s Robertem Ficem by si tak měli stěžovat nikoli v Kyjevě či v Bruselu, ale u ruského prezidenta Vladimira Putina v Kremlu. 

Ukrajina totiž sankcionuje ruskou firmu Lukoil, ne však její obchodní dceru Litasco, která ropu Družbou přes ukrajinské území přepravuje. Takže nebyl důvod, aby přestala téct. Pokud by tedy Rusko samo kohoutky neutáhlo.

To, že nebyl důvod k zastavení toku, tvrdí v rozhovoru pro agenturu Bloomberg vedoucí ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak. Jeho slova potvrzuje místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis. Podle něj se ukrajinské sankce na Lukoil netýkají společností, které pouze zajišťují přepravu ropy, jako je zmíněná Litasco.

Ukrajinská legislativa hledí na přepravní společností jako na vlastníky ropy, uvádí agentura Bloomberg. Litasco – z ukrajinské perspektivy tedy vlastník ropy původně vytěžené či vlastněné Lukoilem – není sankcionovanou firmou. Tou je právě jen Lukoil.

V červenci však byla přeprava té části ropy v Družbě, již vlastní Litasco, zrušena, ovšem ruskou stranou, dodává Bloomberg.

Je tedy spíše na ruské straně, aby nyní svůj krok vysvětlila. Také právě do Kremlu by nyní měly směřovat stížnosti Budapešti a Bratislavy.

Témata:  ropa Slovensko Maďarsko Rusko komentář

Související

Aktuálně se děje

30. října 2025 11:44

Nejvyšší ceny elektřiny v Česku nelze házet jen na nedotování

Tvrzení, že české domácnosti mají nejdražší elektřinu v EU, protože ji vláda nedotuje jako na Slovensku nebo v Maďarsku, je hrubě zjednodušené, ba hraničí s propagandou. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Světové akcie se otřásají. Pražská burza ale překvapivě patří ke světové špičce

Akcie ve světě čelí nejhlubšímu týdennímu propadu od obchodního týdne, který končil letos 4. dubna. Přitom 2. dubna americký prezident Donald Trump oznámil konkrétní podobu svých takzvaných recipročních cel. Následný otřes na akciových, ale také měnových či dluhopisových trzích přiměl americkou administrativu během několika dní zavedení recipročních cel alespoň o několika měsíců pozdržet. Nad jejich dalším osudem nyní visí otazník, neboť Nejvyšší soud USA je může zneplatnit.