Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zvrat ropné kauzy. Maďarsku a Slovensku zřejmě ve skutečnosti utáhla kohoutky Moskva, a ne Kyjev

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Tak to je gól. Vlastní? Zdá se, že Maďarům a Slovákům ve skutečnosti vypnula ropné kohoutky Moskva, a ne Kyjev. Premiéři Viktor Orbán s Robertem Ficem by si tak měli stěžovat nikoli v Kyjevě či v Bruselu, ale u ruského prezidenta Vladimira Putina v Kremlu. 

Ukrajina totiž sankcionuje ruskou firmu Lukoil, ne však její obchodní dceru Litasco, která ropu Družbou přes ukrajinské území přepravuje. Takže nebyl důvod, aby přestala téct. Pokud by tedy Rusko samo kohoutky neutáhlo.

To, že nebyl důvod k zastavení toku, tvrdí v rozhovoru pro agenturu Bloomberg vedoucí ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak. Jeho slova potvrzuje místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis. Podle něj se ukrajinské sankce na Lukoil netýkají společností, které pouze zajišťují přepravu ropy, jako je zmíněná Litasco.

Ukrajinská legislativa hledí na přepravní společností jako na vlastníky ropy, uvádí agentura Bloomberg. Litasco – z ukrajinské perspektivy tedy vlastník ropy původně vytěžené či vlastněné Lukoilem – není sankcionovanou firmou. Tou je právě jen Lukoil.

V červenci však byla přeprava té části ropy v Družbě, již vlastní Litasco, zrušena, ovšem ruskou stranou, dodává Bloomberg.

Je tedy spíše na ruské straně, aby nyní svůj krok vysvětlila. Také právě do Kremlu by nyní měly směřovat stížnosti Budapešti a Bratislavy.

Témata:  ropa Slovensko Maďarsko Rusko komentář

Související

Aktuálně se děje

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:06

Stát rozdává vstup zdarma. Instituce počítají ztráty

Česká republika zažívá v oblasti památek a kulturních institucí paradox. Na jedné straně stojí rekordní zájem návštěvníků, na straně druhé experiment státu s bezplatným vstupem, který tento zájem dále uměle zesiluje.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.