Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zvrat ropné kauzy. Maďarsku a Slovensku zřejmě ve skutečnosti utáhla kohoutky Moskva, a ne Kyjev

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Tak to je gól. Vlastní? Zdá se, že Maďarům a Slovákům ve skutečnosti vypnula ropné kohoutky Moskva, a ne Kyjev. Premiéři Viktor Orbán s Robertem Ficem by si tak měli stěžovat nikoli v Kyjevě či v Bruselu, ale u ruského prezidenta Vladimira Putina v Kremlu. 

Ukrajina totiž sankcionuje ruskou firmu Lukoil, ne však její obchodní dceru Litasco, která ropu Družbou přes ukrajinské území přepravuje. Takže nebyl důvod, aby přestala téct. Pokud by tedy Rusko samo kohoutky neutáhlo.

To, že nebyl důvod k zastavení toku, tvrdí v rozhovoru pro agenturu Bloomberg vedoucí ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak. Jeho slova potvrzuje místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis. Podle něj se ukrajinské sankce na Lukoil netýkají společností, které pouze zajišťují přepravu ropy, jako je zmíněná Litasco.

Ukrajinská legislativa hledí na přepravní společností jako na vlastníky ropy, uvádí agentura Bloomberg. Litasco – z ukrajinské perspektivy tedy vlastník ropy původně vytěžené či vlastněné Lukoilem – není sankcionovanou firmou. Tou je právě jen Lukoil.

V červenci však byla přeprava té části ropy v Družbě, již vlastní Litasco, zrušena, ovšem ruskou stranou, dodává Bloomberg.

Je tedy spíše na ruské straně, aby nyní svůj krok vysvětlila. Také právě do Kremlu by nyní měly směřovat stížnosti Budapešti a Bratislavy.

Témata:  ropa Slovensko Maďarsko Rusko komentář

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.