Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zvrat ropné kauzy. Maďarsku a Slovensku zřejmě ve skutečnosti utáhla kohoutky Moskva, a ne Kyjev

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Tak to je gól. Vlastní? Zdá se, že Maďarům a Slovákům ve skutečnosti vypnula ropné kohoutky Moskva, a ne Kyjev. Premiéři Viktor Orbán s Robertem Ficem by si tak měli stěžovat nikoli v Kyjevě či v Bruselu, ale u ruského prezidenta Vladimira Putina v Kremlu. 

Ukrajina totiž sankcionuje ruskou firmu Lukoil, ne však její obchodní dceru Litasco, která ropu Družbou přes ukrajinské území přepravuje. Takže nebyl důvod, aby přestala téct. Pokud by tedy Rusko samo kohoutky neutáhlo.

To, že nebyl důvod k zastavení toku, tvrdí v rozhovoru pro agenturu Bloomberg vedoucí ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak. Jeho slova potvrzuje místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis. Podle něj se ukrajinské sankce na Lukoil netýkají společností, které pouze zajišťují přepravu ropy, jako je zmíněná Litasco.

Ukrajinská legislativa hledí na přepravní společností jako na vlastníky ropy, uvádí agentura Bloomberg. Litasco – z ukrajinské perspektivy tedy vlastník ropy původně vytěžené či vlastněné Lukoilem – není sankcionovanou firmou. Tou je právě jen Lukoil.

V červenci však byla přeprava té části ropy v Družbě, již vlastní Litasco, zrušena, ovšem ruskou stranou, dodává Bloomberg.

Je tedy spíše na ruské straně, aby nyní svůj krok vysvětlila. Také právě do Kremlu by nyní měly směřovat stížnosti Budapešti a Bratislavy.

Témata:  ropa,  Slovensko,  Maďarsko,  Rusko,  komentář

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

8. října 2026 11:50

Stát nezachránil vysílač Liblice ani pro krizové situace. Nejvyšší stavba v Česku půjde k zemi

Dva 355 metrů vysoké stožáry vysílače Liblice, které jsou nejvyšší stavbou v České republice, čeká demolice. České Radiokomunikace přitom podle svého vyjádření opakovaně oslovovaly ministerstva i další státní instituce s možností využití stožárů například pro krizové situace nebo jako součást kritické infrastruktury. Zájemce, který by převzal péči o nákladnou infrastrukturu, se ale nenašel.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Volkswagen

Komentář

Volkswagen chce zmrazit mzdy ve Škodě až do roku 2030. Úspěšnější automobilka má platit za krizi koncernu

Požadavek Volkswagenu na zmrazení mezd zaměstnanců Škody Auto až do roku 2030 je závažným signálem. Naznačuje, že problémy německého automobilového průmyslu se stále výrazněji přelévají do Česka, a to i do podniků, kterým se samotným ekonomicky daří. Volkswagen se podle odborů snaží přenést část nákladů své rozsáhlé restrukturalizace také na zaměstnance úspěšnějších koncernových značek.