Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zvrat ropné kauzy. Maďarsku a Slovensku zřejmě ve skutečnosti utáhla kohoutky Moskva, a ne Kyjev

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Tak to je gól. Vlastní? Zdá se, že Maďarům a Slovákům ve skutečnosti vypnula ropné kohoutky Moskva, a ne Kyjev. Premiéři Viktor Orbán s Robertem Ficem by si tak měli stěžovat nikoli v Kyjevě či v Bruselu, ale u ruského prezidenta Vladimira Putina v Kremlu. 

Ukrajina totiž sankcionuje ruskou firmu Lukoil, ne však její obchodní dceru Litasco, která ropu Družbou přes ukrajinské území přepravuje. Takže nebyl důvod, aby přestala téct. Pokud by tedy Rusko samo kohoutky neutáhlo.

To, že nebyl důvod k zastavení toku, tvrdí v rozhovoru pro agenturu Bloomberg vedoucí ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak. Jeho slova potvrzuje místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis. Podle něj se ukrajinské sankce na Lukoil netýkají společností, které pouze zajišťují přepravu ropy, jako je zmíněná Litasco.

Ukrajinská legislativa hledí na přepravní společností jako na vlastníky ropy, uvádí agentura Bloomberg. Litasco – z ukrajinské perspektivy tedy vlastník ropy původně vytěžené či vlastněné Lukoilem – není sankcionovanou firmou. Tou je právě jen Lukoil.

V červenci však byla přeprava té části ropy v Družbě, již vlastní Litasco, zrušena, ovšem ruskou stranou, dodává Bloomberg.

Je tedy spíše na ruské straně, aby nyní svůj krok vysvětlila. Také právě do Kremlu by nyní měly směřovat stížnosti Budapešti a Bratislavy.

Témata:  ropa Slovensko Maďarsko Rusko komentář

Související

Aktuálně se děje

19. února 2026 16:17

Spropitné bez daní a odvodů může stát připravit o 7 miliard ročně

Navrhovaná reforma zdanění spropitného v české gastronomii otevírá cestu k legálnímu a jednoduššímu nakládání s penězi pro personál, ale zároveň v sobě skrývá rizika pro státní pokladnu i sociální systém. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Růst cen benzínu a nafty může státu přinést téměř miliardu měsíčně

Pokud by probíhající válka v Íránu trvaleji zvedla ceny pohonných hmot v Česku, státu se zvýší příslušné daňové inkaso. Pokud tedy vyšší cena pohonných hmot neodradí významnější část motoristů od cestování vozem. Pokud by ale došlo vlivem dražší ropy k růstu cen pohonných hmot modelově z 33 Kč/l na 40 Kč/l, takové výraznější omezování cestování by se ještě konat nemuselo.