Maďarského vlastníka má aktuálně 1 781 českých firem, což je o 120 víc než koncem loňského roku a jednou tolik než v roce 2013. Objem maďarského kapitálu upsaného v základním jmění českých firem přesáhl 5,3 miliardy korun, což je historické maximum. Vyplývá to z analýzy poradenské společnost Bisnode.
Maďarská vláda v čele s premiérem Viktorem Orbánem patří mezi nejhlasitější kritiky Bruselu a tamních úředníků. Rozeslala dokonce občanům dotazník s názvem „Zastavme Brusel!“. Přímo o odchodu z Unie Budapešť zatím nemluví, pojďme se ale podívat, co by se stalo, kdyby takzvanému huxitu došlo.
Maďarský parlament ve středu schválil kontroverzní novelu zákona omezující působení zahraničních vzdělávacích institucí v zemi. Podle kritiků je norma namířena proti Středoevropské univerzitě (CEU), kterou v roce 1991 založil americký miliardář maďarského původu George Soros, kritik nynější maďarské vlády Viktora Orbána. Z Česka se ihned ozvaly hlasy, že by se instituce mohla přesunout do Prahy.
Maďarská Central European University založená miliardářem a filantropem Georgem Sorosem se dostala do problémů. Vedení instituce tvrdí, že kvůli vládou navrhovaným změnám maďarského zákona o vysokých školách „by bylo nemožné, aby pokračovala ve svém působení“. Škola v Budapešti funguje více než 25 let, informuje agentura AP.
Zevnitř Evropské unie se ozývají hlasy, které navrhují, aby se skupina stala „dvourychlostní“. V podstatě by tak došlo k oddělení fungování eurozóny od zbytku EU. Některým zemím se to ale nelíbí.
Rozzlobený maďarský premiér Viktor Orbán při příjezdu na čtvrteční summit v Bruselu tvrdě zaútočil na německou kancléřku Angelu Merkelovou. Tu opět kritizoval kvůli migraci a plánu na přerozdělování běženců. Právě migrace měla být jedním z témat posledního letošního summitu lídrů Evropské unie.
Velmi často se v souvislosti s migrační krizí hovoří o stavění zdí na hranicích. Některé státy už k tomuto kroku přistoupily, jiné jej zvažují. Podle zprávy Institutu pro migrační politiku se za posledních 10 let počet takových zdí zvýšil o 250 procent. A jak se zdá, je tento způsob, jak zastavit nelegální migraci, velmi efektivní. Alespoň na první pohled, informuje server EuroZprávy.cz.
O velký poprask se postaral maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó, který v rozhovoru pro BBC tvrdil, že ve Velké Británii existují kvůli migrantům takzvané no-go zóny. A dodal, že jeho země uprchlíky odmítá, protože nechce skončit stejně.
Maďarsko je známo tím, že si s migrační krizí bojuje po svém. Jako první země – navzdory hlasité kritice – vybudovalo ploty, tvrdě bojuje proti kvótám na uprchlíky. A teď sáhlo k dalšímu radikálnímu kroku. Informuje o tom BBC.
Maďarsko se připravuje na referendum. Občané 2. října rozhodnou o tom, zda schvalují plán Evropské unie na přemisťování uprchlíků v Evropě. Kontroverzní hlasování výrazně podporuje premiér Viktor Orbán, který je silným zastáncem myšlenky odmítání uprchlíků. Poskytnout místo uprchlíkům však zdaleka není největším problémem země, píše v komentáři pro server Politico Goran Buldioski, ředitel organizace Open Society Initiative for Europe.
Maďarsko začalo s odsunem ilegálních migrantů zpět do Srbska. Informovala o tom Bělehradská rozhlasová a televizní stanice B92, podle které nedochází k vyhošťování přes řádně hraniční přechody, ale přes provizorní průchody ve loni zřízeném hraničním plotě. Informuje o tom server EuroZprávy.cz.
Ačkoliv uprchlíci do Evropy proudí ve velkém počtu, zejména přes Středozemní moře, některé země hlásí, že u nich počet žadatelů o azyl výrazně ubývá. Vedle Norska hlásí pokles migrantů i Rakousko.
Maďarsko přestává zvládat nápor migrantů valící se do země přes takzvanou balkánskou trasu. Ministr vnitra Sándor Pintér proto vyhlásil na celém území Maďarska migrační krizový stav. Uvedla to agentura MTI.
Podle maďarského premiéra Viktora Orbána by bylo absurdní, kdyby Evropská unie stanovila kromě finančních podmínek i jiné podmínky jednání Maďarska o půjčce od Mezinárodního měnového fondu (MMF). Informovala o tom v pátek agentura Reuters s odvoláním na maďarský veřejnoprávní rozhlas.
15. září 2025 11:42
15. září 2025 11:26
10. září 2025 10:32
8. září 2025 11:28
4. září 2025 15:04
4. září 2025 11:08
3. září 2025 11:48
1. září 2025 17:43
1. září 2025 17:34
1. září 2025 17:24
28. srpna 2025 11:51
Dánsko, momentálně předsedající Radě Evropské unie, chce do konce roku na úrovni EU prosadit takzvaný Chat Control čili „šmírovací zákon“. Má zamezit sdílení dětské pornografie, ve skutečnosti by ale hlavně mohl závažně a přelomově připravit občany EU o soukromí. Zavedl by totiž automatické skenování chatů a e-mailů. Vlastně by tak prolamoval listovní tajemství, jedno za základních práv a svobod přiznaných České republice Listinou základních práv a svobod.
Zdroj: Lukáš Kovanda
V roce 2023 započal ostře sledovaný soudní spor mezi Googlem a americkým ministerstvem spravedlnosti (DOJ), které požadovalo bezprecedentní opatření. Ve hře byl dokonce nucený prodej vlajkového prohlížeče Chrome, který je nenahraditelným pilířem online ekosystému. Pro Alphabet by to znamenalo zásah do obchodního modelu a reálné ohrožení dominantního postavení. Během 2. zářijového dne však přišel moment, který mnozí na Wall Street označují za přelomový.
