Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Finanční správa začala vyplácet nový kompenzační bonus

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Finanční správa začala vyplácet nový kompenzační bonus. Podnikatelé mohou zatím žádat až o 40.000 korun v rámci prvního období od 22. listopadu 2021 do 31. prosince 2021. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo ministerstvo financí.

O kompenzační bonus mohou žádat OSVČ, společníci s.r.o. a pracovníci na dohodu, jejichž tržby primárně v důsledku covidových opatření státu poklesly minimálně o 30 procent proti srovnávacímu období. To je stanoveno jako tři po sobě jdoucí kalendářní měsíce v rozhodném období od 1. června do 31. října 2021. Žádat je možné až o 1000 Kč denně s výjimkou pracovníků na dohodu, kteří mají nárok až na 500 Kč denně. Současný kompenzační bonus lze díky pozměňovacímu návrhu ve Sněmovně nově kombinovat s dotačními programy vypisovanými například ministerstvem průmyslu a obchodu či ministerstvem práce a sociálních věcí.

"Obecně musí platit princip, že když stát omezí nebo zakáže nějaké podnikání, tak musí kompenzovat ztráty, které z jeho rozhodnutí těmto podnikatelům vznikají. Nový zákon o kompenzačním bonusu jsme ve Sněmovně prostřednictvím pozměňovacích návrhů upravili především tak, abychom odstranili zákaz souběhu s ostatními covidovými programy," uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Již dříve na twitteru správa uvedla, že za jednotlivá bonusová období lze žádat až po jejich skončení. "Až tehdy je totiž možné provést zákonem stanovené porovnání příjmů a zjistit, zda jsou splněny zákonné podmínky pro nárok na bonus," uvedla správa.

Finanční správa zachovala jednoduchou online žádost dostupnou také na internetu. Podat žádost je možné i e-mailem, datovou schránkou, poštou či osobně na podatelně finančního úřadu.

První tzv. bonusové období je nastaveno od 22. listopadu do konce loňského roku. Zákonem je dále garantováno ještě druhé bonusové období odpovídající lednu 2022. Další období bude moci vláda opět zavést svým nařízením, nejdéle ovšem do konce příštího roku. Celkový dopad kompenzačního bonusu na veřejné rozpočty za první dvě období představuje podle ministerstva financí 10,4 miliardy korun.

Zákon zachovává možnost nároku na kompenzační bonus v případě nařízené karantény nebo izolace u OSVČ a společníků malých firem. V takovém případě bude jeho výše 500 korun denně. O bonus budou moci žádat i živnostníci, kteří neměli v minulosti motivaci si platit nemocenské pojištění.

Z předlohy Sněmovna vypustila omezení, které znemožňuje výplatu příspěvku společníkům s.r.o., jejichž podíl představuje takzvaný kmenový list. Příspěvek budou moci dostávat i tito společníci. Kmenový list je cenný papír, který může vydat společnost s ručením omezeným a který stanovuje, že jeho vlastník má také odpovídající podíl ve společnosti.

Finanční správa během pandemie, která začala na jaře roku 2020, přijala zhruba 2,7 milionu žádostí, na jejichž základě vyplatila kompenzace za zhruba 44 miliard korun. Žádosti za dosud poslední období tzv. kompenzačního bonusu, tedy za letošní květen, bylo možné podat do 2. srpna.

Témata:  Finanční správa finance

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 19:38

Neberte si hypotéky. Brzo dostanete dotaci. Alespoň za to už bojují lobbisté

Komentář Vladimíra Pikory: Dnešní doba je plná nálepkování. Na každého se něco najde. Kdekdo je např. populista, ačkoli argumenty pro takové označení jsou obvykle na vodě. Podle mě je nálepkování falešné. Mnohdy je jen politicky motivované. Skutečný populismus je jinde. Příkladem klasického populismu, který se za populismus překvapivě neoznačuje, je návrh některých výrobců stavebního materiálu, developerů, a dokonce i bank na dotace hypoték.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Kdo investuje v Česku do kryptoměn?

Podle výzkumu globální platformy pro sběr dat statista.com uvedlo v roce 2022 vlastnictví některé digitální měny 13 % Čechů. V roce 2021, kdy nejznámější kryptoměna bitcoin dosahovala jedněch ze svých nejvýznamnějších maxim, činil podíl kryptoměnových investorů dokonce 15 %. Data také ukazují, že majitelé kryptoměn v Česku se zajímají o technologie a mají zájem na řešení inflace nebo nedostupného bydlení.