Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi a Slováci jsou v EU nejnáchylnější k uplácení úředníků

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Češi a Slováci nejvíce ze všech národů Evropské unie tolerují drobné uplácení úředníků či dalších veřejných osob.

Vyplývá to z dnes zveřejněného průzkumu unijní agentury pro základní práva (FRA), který hodnotil vnímání politiky, justice či korupce v zemích EU. Tři pětiny lidí mají podle jeho výsledků dojem, že se o ně politici nezajímají.

Šedesát jedna procent Slováků a 59 procent Čechů považuje podle závěrů průzkumu za přijatelné dát někdy drobný dárek či nabídnout protislužbu, pokud chtějí rychleji vyřídit svou věc na úřadě. I na dalších místech v pořadí se s výjimkou Francie objevují postkomunistické země jako Chorvatsko, Rumunsko, Bulharsko či pobaltské státy. V celé sedmadvacítce akceptuje občasné drobné uplácení průměrně 35 procent lidí, 64 procent je jasně proti.

Jako zvláště velký problém vnímají podle průzkumu lidé nutnost uplácení u lékaře. Více než tři pětiny obyvatel některých zemí východní části EU jsou přesvědčeny, že je třeba alespoň občas nabídnout úplatek, aby si člověk zajistil lepší péči ve veřejných nemocnicích.

"Počet lidí rozčarovaných korupcí a fungováním našich demokratických společností by měl státy EU přimět k činům," uvedl k výsledkům průzkumu ředitel FRA Michael O´Flaherty.

Ve vnímání politiků jsou mezi jednotlivými zeměmi zásadní rozdíly. Pocit, že se o ně vládní či opoziční politici vůbec nezajímají, má 81 procent Chorvatů a 80 procent Rumunů. Výrazně spokojenější s přístupem politiků jsou lidé ve skandinávských zemích, kde dalo podobnou nedůvěru najevo okolo 30 procent lidí. Česko je s 59 procenty o jedno procento pod unijním průměrem.

FRA postavila průzkum na odpovědích od 35.000 lidí z unijních zemí, Británie a Severní Makedonie, které shromažďovala loni od ledna do října.

Témata:  Česko Slovensko úplatky Peníze

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

22. dubna 2024 22:13

Minimální mzda dál poroste. Ministerstvo řeklo, jaký má cíl

Minimální mzda má od začátku letošního roku novou výši, od ledna se zvýšila o více než tisíc korun. Ministerstvo práce a sociálních věcí má navíc stanovený jasný cíl ohledně dalšího navyšování nejnižšího výdělku v nadcházejících letech. 

Zdroj: Karolína Svobodová

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Kdo investuje v Česku do kryptoměn?

Podle výzkumu globální platformy pro sběr dat statista.com uvedlo v roce 2022 vlastnictví některé digitální měny 13 % Čechů. V roce 2021, kdy nejznámější kryptoměna bitcoin dosahovala jedněch ze svých nejvýznamnějších maxim, činil podíl kryptoměnových investorů dokonce 15 %. Data také ukazují, že majitelé kryptoměn v Česku se zajímají o technologie a mají zájem na řešení inflace nebo nedostupného bydlení.