Dopady pandemie koronaviru pocítí řada lidí po celém světě. První odhady hovoří o více než 20 milionech lidí, kteří ztratí práci. Důsledky pandemie tak mohou být horší než jaké měla finanční krize v roce 2008.
Podle Mezinárodní organizace práce (ILO) může ekonomická a pracovní krize vyvolaná pandemií koronaviru zvýšit globální nezaměstnanost přibližně o 25 milionů.
Na rozdíl od finanční krize v letech 2007 až 2009, kdy se zásahy vlád a institucí soustředily na velké banky a podniky, přiměla nynější krize světové organizace, aby se zaměřily na nové oblasti, jako je státní podpora zaměstnanosti, práce z domova, péče o děti či dávky v nezaměstnanosti.
Pro srovnání - globální finanční krize z let 2008 až 2009 zvýšila počet nezaměstnaných o 22 milionů. Podle prognózy společnosti Capital Economics se například v eurozóně do konce června zvýší nezaměstnanost na 12 procent ze současných téměř osmi procent.
Očekává se, že se ve velké míře zvýší míra nezaměstnanosti, protože hospodářské důsledky viru se promítnou do snížení počtu odpracovaných hodin a mezd. Samostatná výdělečná činnost v rozvojových zemích, která často zmírňuje dopady změn, tentokrát nemusí mít příliš velký vliv z důvodu omezení pohybu osob a zboží.
Pokles zaměstnanosti přinese velké ztráty na příjmech pracovníků. Studie odhaduje, že do konce roku 2020 to bude mezi 860 miliardami a 3,4 biliony dolarů. To se promítne do poklesu spotřeby zboží a služeb, což zase ovlivní vyhlídky pro podniky a ekonomiky.
Mezinárodní organizace práce odhaduje, že 8,8 až 35 milionů dalších lidí bude na celém světě v chudobě ve srovnání s původním odhadem na rok 2020, který předpokládal celosvětový pokles o 14 milionů lidí.
"Toto už není jen globální zdravotní krize, je to i velká krize trhu práce a hospodářská krize, která má obrovský vliv na lidi," uvedl generální ředitel ILO Guy Ryder. Podle něj budou krizí zasaženi i lidé na chráněných a málo placených pracovních místech, zejména mládež, starší pracovníci, ženy a migranti.
JP Morgan počítá pro letošní rok s celosvětovým ekonomickým poklesem o 1,1 procenta. To by byl nejslabší výkon globální ekonomiky od skončení druhé světové války. V roce 2009, kdy vrcholila světová finanční krize, se světová ekonomika propadla o 0,8 procenta.
To se negativně projeví i v Česku. Ostatně úřady práce a sociální správa už nyní očekávají kvůli dopadům koronavirové krize statisíce žádostí o různé dávky a příspěvky. Údajně by mohlo jít až o nápor v řádu statisíců žádostí na obou institucích.
Úřady práce podle ministerstva práce a sociálních věcí budou muset evidovat větší počet uchazečů o práci, vyřizovat mimořádné dávky pro lidi v nouzi či příspěvky zaměstnavatelům na mzdy z kurzarbeitového programu Antivir. Sociální správa pak musí zajistit vyplacení ošetřovného a nemocenských.
Témata: Koronavirus COVID-19, ekonomika, nezaměstnanost, zaměstnavatelé
Související
14. prosince 2023 16:11
11. srpna 2023 16:45
19. dubna 2023 10:32
17. března 2023 17:48
24. října 2022 10:40
18. října 2022 8:48
