Politolog z Masarykovy demokratické akademie Patrik Eichler tvrdí, že když politici hovoří o reformě Schengenu, tak mluví především o ochraně jeho vnější hranice. Lze prý ale uvažovat o změně statusu Řecka.
"To, co se přenáší do domácí politické debaty, a pak toho využívají nacionalisté nejen v Česku, ale i jinde, je ta představa, že se konečně podaří rozbít unii a postavit hranice mezi státy Evropské unie," řekl na Českém rozhlasu s tím, že po třiceti letech existence Schegenu jsou nějaké změny na místě.
Následně přiznal, že německé administrativní kapacity jsou uprchlickou vlnou zahlcené. "Německo si ale zahltilo administrativní kapacity tím, že se rozhodlo pomoci Maďarsku a Řecku jako zemím, které by se pod náporem uprchlíků zhroutily," podotkl Eichler.
"My se o Schengenu ve skutečnosti nebavíme. Schengen je otázka volného pohybu uvnitř Evropské unie. Možná můžeme nějakým způsobem uvažovat o změně statusu Řecka, ale je teď otázkou, jak bychom legálním způsobem kohokoli z Schengenu vyloučili. Nejde nikoho vyloučit z eurozóny bez toho, aniž by s tím souhlasil," uvedl politolog.
Analytik think-tanku Evropské hodnoty Jakub Janda ale tvrdí, že ke změnám bude docházet, a to v několika směrech. "Budeme se bavit o teritoriálním rozsahu Schengenu. Například bude velkým otazníkem, zda zde zůstane dlouhodobě Itálie," uvedl.
"Na jaře, jakmile se migrační vlna obnoví, na Německo bude mnohem větší tlak. Německo se přirozeně postaví proti střední Evropě a řekne: my tady máme milion a půl lidí, kteří k nám přišli za poslední dva roky a chceme, abyste si třeba půl miliónu vzali. A já nevidím, že by Střední Evropa nějaké větší množství skutečně přijala," dodal.
Související
19. prosince 2025 9:39
9. prosince 2025 10:43
7. října 2025 10:56
28. srpna 2025 11:51
22. července 2025 20:21
16. května 2025 11:16
