Občanský zákoník od ledna: Co všechno změní? Čtěte pozorně

Občanský zákoník ruší nesvéprávnost

V Česku je zhruba 28 tisíc lidí zbavených svéprávnosti. Ti se od Nového roku dočkají posílení svých práv. „Ve svéprávnosti půjde člověka nově pouze omezit, nikoliv ho jí zbavit, a to při vážné duševní poruše, na určitý čas a jen rozhodnutím soudu. Zavádí se institut nápomoci při rozhodování. Soudu je tak umožněno neomezovat člověka ve svéprávnosti, ale může mu ustanovit osobu, která za tohoto člověka nebude právně jednat, ale jen pomáhat v běžných činnostech," vysvětlil Jiří Hartmann z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.

Pracovní smlouva až po dokončení povinné školní docházky

Zákoník práce uvádí, že pracovní smlouvu může uzavřít osoba, která dosáhne věku 15 let, ovšem zaměstnavatel nesmí sjednat jako den nástupu do práce den, který by předcházel dni, kdy bude ukončena povinná docházka.

„Nově nezletilý může uzavřít pracovní smlouvu až po dokončení povinné docházky. Dále bude upraveno právo zákonného zástupce nezletilého zaměstnance, který nedovršil věk 16 let, rozvázat jeho pracovní poměr nebo obdobný vztah založený jinou než pracovní smlouvou, a to v případě, že to bude v zájmu nezletilého," řekl Jiří Hartmann.

Vysoké pokuty pro manažery

Nová úprava přináší velmi citelné ekonomické sankce. Například pokud manažer porušením svých povinností přivede společnost do insolvence, může být nucen vrátit své výdělky za poslední dva roky.

„Zavadí se také ručení manažerů za dluhy společnosti, a dokonce mohou být přímo potrestáni i zákazem členství v představenstvu či dozorčí radě až na tři roky. Na druhé straně, pokud jednatel prokáže, že jednal v dobré víře, v zájmu společnosti a zohlednil všechny potřebné informace, bude jeho jednání považováno za řádné, i kdyby byla společnosti přivozena újma," uvedl Jiří Hartmann.

Společnost s ručením omezeným za korunu

S novým občanským zákoníkem souhlasí 72 procent podnikatelů, věří, že novinky budou pozitivní. Výrazná změna čeká také nejoblíbenější právní formu společnosti v České republice – společnost s ručením omezeným. Od 1. ledna příštího roku dojde ke snížení minimálního povinného kapitálu ze dvou set tisíc korun na jednu korunu.

„Lze přesto doporučit, aby zakladatelé společností uvažovali o vyšším kapitálu než o minimálním. Zejména z důvodu, aby zvýšili důvěru obchodních partnerů ke společnosti," doporučil Jiří Hartmann.

Značně jednodušší bude převádění obchodních podílů na jiné společníky, ale i na třetí osoby. „Každý společník bude moci převést svůj podíl ve společnosti na jiného společníka i bez souhlasu valné hromady. Se souhlasem valné hromady bude moci společník převést svůj podíl na jakoukoli třetí osobu," vysvětlil Jiří Hartmann.

Úpravy starých smluv

Obecně platí, že smlouvy se řídí právní úpravou platnou v den jejich uzavření. „Doporučuji provést audit smluv, které budou účinné i po 1. lednu 2014, a zvážit, zda není výhodnější je přizpůsobit nové právní úpravě. Posílení smluvní volnosti je vyváženo důrazem na ochranu slabší strany. Dochází proto k výslovné úpravě lichvy, neúměrného zkrácení, smluv uzavíraných adhezním způsobem, překvapivých ujednání v obchodních podmínkách a podobně," řekl Jiří Hartmann.

Nájemní smlouva nemusí mít písemnou formu

Nájemní smlouvy se budou řídit novou právní úpravou, i když byly uzavřeny před 1. lednem 2014. Současný občanský zákoník předepisuje řadu obligatorních náležitostí nájemní smlouvy, přičemž v případě absence jedné z povinných náležitostí je smlouva považována za absolutně neplatnou.

„V novém občanském zákoníku stačí, aby strany dostatečně určily předmět nájmu. Smlouva nemusí mít ani písemnou formu. Další zásadní novinkou je založení práva bývalého nájemce požadovat v určitých případech náhradu za takzvané převzetí zákaznické základny. Toto právo na určitý typ odškodnění má nájemce jen tehdy, skončí-li jeho nájem výpovědí ze strany pronajímatele a nejedná-li se o výpověď pro porušení smlouvy. Právo na náhradu je možné uplatnit vůči pronajímateli v případě, kdy on sám nebo nový nájemce získal prospěch z předchozí činnosti nájemce," doplnil Jiří Hartmann.

Z manželů budou obchodníci

V rodinném právu k zásadním změnám nedochází. V podstatě jedinou velkou změnou je zavedení rodinného závodu. „Rodinný závod je charakterizován jako speciální typ obchodního závodu, kde spolu pracují manželé, jejich příbuzní až do třetího stupně nebo osoby sešvagřené až do druhého stupně. Může se ale jednat i o osoby, které trvale pracují pro rodinu, tedy ti, kdo se pravidelně starají o chod společné domácnosti. Účelem tohoto institutu je poskytnout členům rodiny určitou ochranu," doplnil Jiří Hartmann. Změny nastanou také u rozvodů, kdy budou moci manželé podat společný návrh na rozvod manželství.

Dědit mohou i prarodiče

Nově bude možné v poslední vůli stanovit dědice svých dědiců majetku. Zároveň se rozšíří okruh dědiců. Dědit budou moci i prarodiče zemřelého nebo jeho sestřenice a bratranci. Od ledna může každý občan sepsat dědickou smlouvu a upravit podmínky své závěti. Například odkáže majetek synovi jen v případě, že vystuduje vysokou školu.

„Zároveň dochází ke vzniku takzvaného svěřeneckého fondu, kdy rodiče budou moci převést část majetku do tohoto fondu, o který se bude starat správce. Děti budou moci majetek převzít po dovršení 18 let," dodal Jiří Hartmann.

Témata:  občanský zákoník