Babišův fond posiluje v byznysu s umělým oplodněním

"Společnost Gynera má doma asi deset procent trhu. Rumunsko jsme zvolili proto, že tamní trh je extrémně roztříštěný. Zároveň se tam začíná prosazovat částečné hrazení umělého oplodnění," uvedl výkonný ředitel FutureLife Matěj Stejskal. V Rumunsku je zhruba 20 klinik, z toho polovina v Bukurešti. Do budoucna tam chce FutureLife přikoupit další kliniky, obdobně, jak to začal dělat před pěti lety v Česku.

Skupina posiluje i v Irsku, které bylo po Británii druhou zahraniční akvizicí a kde dnes vlastní pět klinik a nově přikoupila síť ultrazvuků. "Zajímavostí je, že historicky máme spoustu pacientů z Irska, kteří jezdili do Česka. Zejména kvůli náboženské situaci, která v Irsku panovala, tam kliniky ani nebyly z ulice označené a byly téměř tabu," uvedl Stejskal. V Irsku se ale podle něj mění situace, od příštího roku bude stát umělé oplodnění hradit, dodal. Podobný trend je patrný téměř v celé Evropě, i proto hodlá FutureLife ještě letos expandovat do další země.

V oboru je světovou jedničkou španělská skupina IVI sídlící ve Valencii, v Evropě má čtyřicítku poboček. Před dvěma lety se spojila s americkou skupinou Reproductive Medicine Associates of New Jersey a získala dalších 26 klinik v Severní a Jižní Americe a Asii.

Zdravotnickou skupinu FutureLife založil v roce 2014 fond Hartenberg (vlastní 90,5 procenta) spolu s lékařem Ladislavem Zgaburem. Prvním nákupem bylo pražské Gyncentrum, nyní do skupiny patří 20 klinik umělého oplodnění, dvě polikliniky a několik diagnostických zařízení. Nekonsolidované tržby za loňský rok dosáhly 3,1 miliardy korun, v porovnání s rokem 2017 stouply o 12 procent.

Témata:  Andrej Babiš,  zdravotnictví