Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Brexit: Unie nepovolí Mayové tříměsíční odklad. Připouští dvě varianty

Brexit
Brexit
Foto: Pixabay

Lídři 27 zemí Evropské unie ve čtvrtek nevyhověli středeční žádosti britské premiérky Theresy Mayové odložit brexit do 30. června. EU27 připouští dvě varianty: odklad do 22. května pod podmínkou, že příští týden Dolní sněmovna schválí dohodu o podmínkách brexitu, nebo odklad do 12. dubna, což je považováno za mezní datum pro přijetí rozhodnutí, zda se Britové zúčastní květnových evropských voleb. Obě řešení znamenají, že Británie příští pátek nemusí opustit unii bez dohody.

Předseda Evropské rady Donald Tusk před novináři v noci na dnešek potvrdil, že s dosaženou shodou sedmadvacítky souhlasí také britská premiérka. S Mayovou se v průběhu večera kvůli tomu několikrát setkal.

Podle Mayové noční rozhodnutí šéfů států a vlád ostatních 27 zemí unie jasným způsobem ukazuje varianty, které nyní před Británií a před britskými poslanci stojí. Mayová před novináři zopakovala, že nadále preferuje odchod své země z unie na základě její vládou dojednané dohody, a ocenila, že summit ve čtvrtek potvrdil doplňující dokumenty k irské pojistce, které dojednala v polovině měsíce.

"Dnešní dohoda (summitu EU) podtrhuje potřebu, aby Dolní sněmovna příští týden schválila smlouvu o vystoupení, abychom tak ukončili nejistotu a odešli hladkým a spořádaným brexitem," prohlásila Mayová na noční tiskové konferenci.

Představitelé 27 unijních zemí se na možnosti odložit brexit do 22. května, nebo do 12. dubna shodli po několika hodinách komplikovaných jednání, jejich atmosféru však Tusk označil za pozitivní a konstruktivní.

V prvním případě je podmínkou, že britská Dolní sněmovna příští týden, tedy před dosud platným datem brexitu 29. března, na třetí pokus schválí už dvakrát odmítnutou dohodu o vystoupení. Pak by Británie přestala být členskou zemí EU k 22. květnu.

Druhá varianta - pro případ, že brexitová dohoda schválena nebude - považuje za klíčové datum 12. dubna s tím, že Londýn má do té doby Evropské radě upřesnit, jak si představuje další postup.

"V praxi to znamená, že do tohoto data zůstanou všechny možnosti otevřené a hraniční datum bude odloženo," vysvětlil Tusk. Londýn se tak podle něj může do té doby stále rozhodnout pro odchod podle zatím odmítané dohody, pro brexit bez dohody, pro úplné stažení svého rozhodnutí odejít či pro další dlouhé prodloužení brexitu. Tato poslední možnost by ovšem automaticky padla pod stůl, pokud by se britská strana rozhodla na svém území nepořádat květnové volby do europarlamentu.

Britská premiérka Mayová přitom míní, že by bylo chybou tři roky po referendu o vystoupení z unie žádat britské občany o to, aby si ve volbách vybrali své nové europoslance.

Oba nové termíny nicméně znamenají, že příští pátek Británie nemusí opustit evropský blok chaoticky. Taková situace může případně znovu hrozit až 12. dubna.

Podle českého premiéra Andreje Babiše se lídři EU27 shodli na velkorysejším řešení ohledně odkladu brexitu, než jak se předpokládalo v původně předloženém návrhu. Premiérka Mayová dostane bez dalších podmínek více času na to, aby se ještě pokusila dohodu o brexitu prosadit v parlamentu. "Původní návrhy, že do týdne musí být souhlas parlamentu, jinak končíme, se v průběhu debaty ukázaly jako špatné," řekl po jednání novinářům Babiš.

V dohodnutých závěrech, které po jednání publikovala Evropská rada, lídři vyhověli další žádosti Mayové ze středečního dopisu. Oficiálně totiž potvrdili domluvu a upřesnění okolo takzvané irské pojistky, které s premiérkou 11. března ve Štrasburku domluvil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Závěry ovšem také zdůrazňují, že není možné nové vyjednávání o textu samotné dohody o spořádaném vystoupení Británie z EU.

Témata:  Brexit EU Velká Británie Theresa Mayová

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy