Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Mayová požádala o odklad brexitu. Získá tři měsíce

Theresa Mayová
Theresa Mayová
Foto: European Union

Británie oficiálně požádala ostatní členské země Evropské unie o prodloužení brexitové lhůty do konce června. Zaslání dopisu předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi dnes dolní komoře britského parlamentu oznámila premiérka Theresa Mayová. V Bruselu přijetí dopisu potvrdil Tuskův mluvčí Preben Aaman s tím, že v listu je uvedeno datum 30. června. Čas navíc Londýn potřebuje k ratifikaci stávající dohody o vystoupení z EU, stojí v dopise.

Unijní politici již delší dobu uvádějí, že pro schválení britské žádosti o odklad brexitu bude muset premiérka Mayová předložit jasné zdůvodnění a vysvětlit své další kroky. V dopise Tuskovi předsedkyně britské vlády žádá Evropskou radu, aby potvrdila "doplňující dokumenty" dohodnuté s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem minulý týden ve Štrasburku. Dále chce prý Mayová přijít s "dalšími domácími návrhy", které se budou týkat tzv. irské pojistky.

Po těchto krocích hodlá britská premiérka "co nejdříve" vyvolat nové hlasování o brexitové dohodě. Předseda dolní komory britského parlamentu John Bercow přitom v pondělí odmítl třetí takové hlasování, pokud se vládní návrh významně nezmění. Podle dnešních komentářů v britských médiích by mohli poslanci o podmínkách brexitu znovu hlasovat příští týden. Předtím se budou britskou žádostí o odklad zabývat na summitu lídři členských zemí EU, kteří krok musí jednomyslně schválit.

Agentura Reuters s odvoláním na analýzu představitelů unijních institucí uvedla, že Evropská komise nesouhlasí se setrváním Británie v unii do konce června. Podle komise přichází v úvahu jen krátký odklad brexitunejvýše do 23. května, anebo delší prodloužení vyjednávacího období, se kterým by už byla spojena účast Británie ve volbách do Evropského parlamentu.

Mayová zároveň v Dolní sněmovně prohlásila, že není připravena členství své země v Evropské unii protahovat za 30. červen. Takový krok by vyžadoval britskou účast v květnových evropských volbách, což je podle ministerské předsedkyně nepřijatelné.

Lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn v reakci na oznámení premiérky prohlásil, že Británie se nyní ocitla uprostřed "plnohodnotné národní krize". Do tohoto stavu podle něj zemi dostaly nekompetentnost, selhání a neústupnost vlády. Premiérky se ptal, zda se s ním dnes sejde kvůli prodiskutování opozičních návrhů, a také na "jasný smysl" prodloužení brexitové lhůty. V obou případech Mayová přímo neodpověděla. Corbyn také obvinil Mayovou z toho, že neukazuje příliš mnoho respektu k demokratickým procesům, když řekla, že sněmovna se tématu Evropy "oddává příliš dlouho".

Dnešní interpelace britské premiérky byly celkově i na poměry britské Dolní sněmovny velmi bouřlivé, přičemž vícero poslanců například vyjadřovalo nespokojenost s tím, že Mayová žádá pouze o krátký odklad brexitu, ačkoli vládní usnesení schválené minulý týden naznačovalo, že při pokračující patové situaci bude usilovat o odklad výrazně delší.

Několik zákonodárců se odvolávalo na tehdejší výrok Davida Lidingtona, de facto místopředsedu vlády, který uvedl, že žádat o jednorázový, krátký odklad by bylo při pokračující absenci "rozvodové" dohody s EU "vyloženě nezodpovědné".

Nezvykle emotivní byla také labouristická poslankyně Yvette Cooperová, která v posledních týdnech stála v čele snah nevládních poslanců převzít kontrolu na brexitovým procesem. Mayové řekla, že pokračující snaha prosadit dvakrát odmítnutý plán je velmi nebezpečná. "Naléhavě prosím tuto premiérku, aby si to s ohledem na národní zájmy rozmyslela," apelovala Cooperová.

Kritika zaznívala také z řad probrexitových poslanců, avšak ze zcela opačných důvodů. Konzervativec Peter Bone řekl, že snaha o odklad brexitupředstavuje zradu na britských občanech.

Témata:  Theresa Mayová Brexit Velká Británie EU

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy