Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Plyn v ČR zdražil nejvíc v EU. V Česku o 231 procent, na Slovensku jen o 18

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Ceny plynu pro domácnosti se loni ve druhém pololetí v České republice zvýšily meziročně nejvíce ze všech zemí Evropské unie. Růst činil 231 procent, zatímco například na Slovensku dosáhl 18 procent a byl druhý nejnižší v unii. Ve své zprávě to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Pokud se cena vyjádří v eurech, nejlevnější plyn měly domácnosti v Maďarsku.

Růst cen elektřiny pak byl v České republice druhý nejvyšší z celé EU, meziročně dosáhl 97 procent. Nejméně elektřina zdražila v Lucembursku, kde růst činil tři procenta.

Průměrně se cena elektřiny pro domácnosti ve druhé polovině loňského roku v celé EU zvýšila o 28,4 procenta. Cena plynu se v unii zvýšila o 11,4 procenta.

Vedle Rumunska a České republiky elektřina zdražila nejvíce v Dánsku (o 70 procent), Litvě (o 65 procent) a v Lotyšsku (o 59 procent). Nejméně si za elektřinu museli připlatit v Lucembursku (plus tři procenta), Rakousku a Německu (v obou zemích o čtyři procenta) a v Polsku a Bulharsku (v obou zemích o pět procent).

Vyjádřeno v eurech byly průměrné ceny plynu pro domácnosti ve druhé polovině loňského roku nejnižší v Maďarsku (3,5 eura za 100 kilowatthodin), v Chorvatsku (4,5 eura za 100 kWh) a na Slovensku (4,9 eura za 100 kWh), nejvyšší pak ve Švédsku (27,5 eura za 100 kWh) a v Dánsku (20,8 eura za 100 kWh).

Největší tuzemští dodavatelé elektřiny se v úterý ohradili proti dřívějším údajům Eurostatu k elektřině. Podle společností ČEZ a E.ON platila drtivá většina jejich zákazníků výrazně méně, než uvádí ve své zprávě Eurostat.

"Data Eurostatu, která se objevují nyní v médiích, nepovažujeme z pohledu zákazníků ČEZ Prodej za reprezentativní, a nerozumíme, jak jsou zveřejněná čísla tvořena," řekl mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Průměrná cena elektřiny od tohoto podniku byla podle něj ve druhé polovině loňského roku po započtení úsporného tarifu 4847 Kč za megawatthodinu (MWh), zatímco Eurostat uvádí 9410 Kč za MWh. Podobně hodnotí zprávu Eurostatu E.ON, podle něhož většina klientů platila ve druhé polovině loňského roku za MWh částku o 43 procent nižší, než uvádí Eurostat.

Ceny energií se začaly výrazně zvyšovat ještě před ruskou invazí na Ukrajinu, což bylo na konci loňského února. Pak růst cen energií až do druhého pololetí zrychloval. Elektřina a zemní plyn v poslední době vykazovaly známky stabilizace, podle Eurostatu částečně kvůli politice a intervencím EU.

Jednotlivé země unie zvolily různá opatření, jak se s prudkým růstem cen energií vypořádat. Některé snížily daně a poplatky, dočasně prominuly daně spotřebitelům, zavedly cenové stropy, poskytly jednorázovou podporu nebo přidělovaly poukázky konečným spotřebitelům. Některé členské státy uplatňovaly i regulované ceny.

Témata:  zemní plyn zdražování Česko EU

Aktuálně se děje

20. května 2024 13:04

20. května 2024 12:03

Předpověď počasí na noc a úterý 21. května

Z centrálního Středomoří bude do střední Evropy postupovat tlaková níže, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Martin Exner

Rozhovor

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jít proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost.