Růst nezaměstnanosti v Česku teprve přijde, aktuální stagnaci čísel způsobují vládní programy na podporu zaměstnanosti, především program Antivirus. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK.
Reálný pokles mezd ve druhém čtvrtletí způsobila opatřeními proti šířeni koronaviru, kdy řada zaměstnanců pobírala nižší mzdu, zároveň se do mezd nezapočítávalo ošetřovné či náhrada mezd v karanténě. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Zatímco za loňský rok mzdy vzrostly o 6,5 procenta, letos očekávají jejich růst zhruba poloviční. Průměrná mzda v Česku ve druhém čtvrtletí meziročně stoupla o 0,5 procenta na 34.271 korun. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek ale reálně klesl o 2,5 procenta.
Pracovníci na kurzarbeitu by mohli od státu dostávat za dobu, kdy pro ně firma kvůli epidemii, přírodní katastrofě či recesi nebude mít práci, 70 procent čistého výdělku. Po třech měsících by se podpora snížila. Vyplácela by se nejvýš devět měsíců. Člověk by ale musel v týdnu odpracovat aspoň dvě pětiny pracovní doby, tedy třeba dva z pěti dnů.
Odlišná odměna za práci v Praze a v regionech u stejné pozice nemá nejen oporu v zákoně, ale dokonce ho porušuje. ČTK to sdělila advokátní kancelář Vilímková Dudák & Partners. Na počátku srpna rozhodl stejně i Nejvyšší soud, který se v podobném případě postavil za olomouckého zaměstnance České pošty.
KOMENTÁŘ LUKÁŠE KOVANDY: Podle odborářů je koronavirus tuzemské ekonomice zjevně živou vodou. Žádají totiž takové navýšení minimální mzdy, jaké nebylo běžné ani v době uplynulých let prosperity. Nyní tedy odboráři zjevně míní, že prosperita je v době koronaviru ještě výraznější, takže si mohou dovolit žádat víc.
Ministr školství Robert Plaga (ANO) bude na příští rok požadovat meziroční navýšení rozpočtu na platy ve školství o 12,5 miliardy korun. Platy učitelů by podle něj měly od ledna narůst o devět procent, jak se již loni dohodl s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO). Výdělky nepedagogů by se měly zvýšit o sedm procent. Zvednout by se měl také rozpočet vysokých škol. Plaga to řekl v rozhovoru s ČTK.
Městský soud v Praze vyhověl žalobě Kristýny Bašné, která žádá po Kanceláři prezidenta republiky (KPR) zveřejnění informací o platech jejích vedoucích představitelů. Kancelář má údaje za roky 2016 a 2017 poskytnout do 30 dní od právní moci rozsudku.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje snížit platy ústavních činitelů na čtyřnásobek minimální mzdy.
Na středočeském krajském úřadu brali někteří zaměstnanci prémie až 85.000 korun měsíčně, oproti jiným krajům nezvykle vysoké.
Odbory požadují pro pracovníky veřejného sektoru pro příští rok růst platových tarifů podle profesí o sedm, deset a 15 procent. Patnáctiprocentní navýšení od ledna prosazují pro zdravotníky, desetiprocentní pro učitele a sedmiprocentní pro hasiče, policisty, úředníky a ostatní. ČTK to po čtvrtečním jednání s ministryní práce Janou Maláčovou (ČSSD) řekl předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Ministerstvo práce požadavky nekomentovalo.
Při snížení příjmu by mělo 63 procent lidí potíže se splácením svých závazků a pokrytím běžných výdajů. Vyplývá to průzkumu, který pro pojišťovnu BNP Paribas Cardif zpracovala výzkumná agentura G82 mezi 800 respondenty. Velmi snadno by vycházela se sníženými příjmy čtyři procenta Čechů. Spíše snadno by vycházelo 30 procent, spíše obtížně 36 procent a velmi obtížně 20 procent respondentů.
Průměrný výdělek učitelů v prvním čtvrtletí letošního roku činil 38.951 korun hrubého měsíčně. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku si vyučující polepšili o 2727 korun, což je zhruba o 7,5 procenta. Nepedagogové ve školách brali v prvním čtvrtletí v průměru 21.589 korun měsíčně. Meziročně se jejich příjem navýšil přibližně o 11,5 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes ČTK poskytlo ministerstvo školství. Průměrná mzda v ČR v prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o pět procent na 34.077 korun.
Stát bude firmám vyplácet příspěvky na náhrady mezd lidem v karanténě či v provozech s nařízeným uzavřením do konce srpna. Vláda dnes schválila prodloužení této podpory s označením A z programu Antivirus, která se poskytovala jen do konce května. O rozhodnutí kabinetu na twitteru informovala ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
Vládní ČSSD navrhne v souvislosti s očekávaným hospodářským poklesem snížení platů ústavních činitelů. Návrh představí v nejbližších dnech, změna by se měla týkat ministrů, poslanců a senátorů. Platová základna by měla dosahovat maximálně pětinásobku minimální mzdy, uvedla dnes na tiskové konferenci před jednáním Poslanecké sněmovny ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Nyní se platy ústavních činitelů odvíjejí od průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře.
Stát by měl podle opoziční KDU-ČSL zajistit místo ošetřovného plnou mzdu rodičům žáků, kteří budou muset zůstat doma kvůli uzavření škol. Potřebné opatření by mohly Sněmovna i Senát schválit vládě už příští týden ve stavu legislativní nouze, uvedl dnes předseda lidovců Marian Jurečka. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) ale podobné plošné opatření vláda nezvažuje.
KOMENTÁŘ LUKÁŠE KOVANDY: Průměrná hrubá měsíční mzda v ČR vzrostla v loňském čtvrtém čtvrtletí reálně meziročně o 3,6 procenta. Vzhledem k tříprocentní meziroční inflaci to značí, že nominální průměrná mzda stoupla v období od října do prosince 2019 meziročně o 6,7 procenta. Stoupla tedy z nominální úrovně 33 871 korun ve čtvrtém čtvrtletí 2018 na zhruba 36 144 korun.
Průměrná mzda v Česku vzrostla v posledním čtvrtletí loňského roku meziročně o 6,7 procenta na 36.144 korun. Reálně, tedy po zohlednění růstu spotřebitelských cen, se měsíční výdělek zvýšil o 3,6 procenta. Za celý rok 2019 stoupla průměrná mzda meziročně o 7,1 procenta na 34.125 Kč. Reálně to představovalo nárůst o 4,2 procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ).
Pracovníci, kteří by skončili kvůli ochraně před šířením koronaviru v karanténě, mají nárok na náhradu výdělku. V prvních dvou týdnech izolace jim ji vyplácí zaměstnavatel. Lidé by měli dostat 60 procent základu své průměrné mzdy či platu. Vyplývá to ze zákoníku práce a dalších norem. Podle České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) platí stejná pravidla, pokud by se lidé v karanténě ocitli v jiné zemi EU či ve státě, s nímž má Česko smlouvu o zabezpečení.
Obchodní řetězec Lidl zvýší od března mzdy provozním zaměstnancům v Česku. Nástupní plat prodavaček či pokladních vzroste o více než 570 korun na 28.571 Kč měsíčně a po třech letech na 32.000 korun, informovala dnes mluvčí společnosti Zuzana Holá.
Debatu o zrušení superhrubé mzdy vládní koalice odložila do projednávání návrhu rozpočtu na příští rok. ČSSD a hnutí ANO se tak k záměru ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) vrátí zřejmě na jaře, kdy se začínají projednávat obrysy hospodaření státu na příští rok. "Budeme o tom jednat v rámci sestavování rozpočtu," informoval ČTK předseda ČSSD Jan Hamáček.
Minimální důstojná mzda v Česku za práci na plný úvazek, aby stačila na pokrytí potřeb i na volný čas a menší spoření, podle expertů činí letos 31.463 korun hrubého. V Praze je to pak kvůli vyšším nákladům 36.850 korun. Tým odborníků ve výpočtu zohlednil náklady na jídlo, bydlení, oblečení, dopravu, zdravotní péči, vzdělání i volný čas a úspory na nečekané výdaje, a to pro dva lidi.
Hospodářská komora v souvislosti se záměrem vlády znovu nařídit zaměstnavatelům, aby zvýšili minimální mzdu za nekvalifikovanou práci, žádá ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) o zrušení zaručené mzdy v soukromém sektoru. Ta se automaticky zvyšuje v návaznosti na růst minimální mzdy. Komora to dnes sdělila ČTK. MPSV o žádné změně nyní neuvažuje. Vláda má dnes příslušným nařízením stvrdit dohodu o růstu minimální mzdy od ledna o 1250 korun na 14.600 korun.
Dnešní údaje o průměrných mzdách ukazují, že prostor pro jejich další růst se zmenšuje. Zpomalování růstu bude ovšem pozvolné, protože situace na trhu práce zůstává nadále napjatá kvůli nízké nezaměstnanosti. Vyplývá to z vyjádření analytiků. Zároveň data podle ekonomů ukazují, že finanční možnosti zaměstnavatelů narážejí na své limity. Nicméně růst mezd by měl s ohledem na vývoj ekonomiky zůstat solidní, uvedli analytici.
13. června 2025 10:34
13. června 2025 10:00
12. června 2025 16:49
12. června 2025 11:35
11. června 2025 11:49
11. června 2025 10:31
10. června 2025 12:50
5. června 2025 11:34
4. června 2025 15:53
4. června 2025 15:43
2. června 2025 13:34
30. května 2025 10:59
29. května 2025 12:20
28. května 2025 12:18
27. května 2025 13:03
27. května 2025 0:06
Ruský prezident Vladimir Putin během schůzky s podnikateli ostře zaútočil na západní IT služby, které podle něj i přes sankce nadále působí v Rusku. Podle Putina je třeba tyto společnosti „přiškrtit“, protože se Západ snaží „uškrtit“ Rusko. Vyjádření pronesl bez servítek a požaduje tvrdou odvetu.
Zdroj: Radovan Majer
Cena ropy Brent dnes poskočila až o 13 procent, nejvíce od začátku ruské invaze na Ukrajinu v březnu 2022. Úder Izraele na Írán přitom může vést alespoň z části k trvaleji vyšším cenám ropy – a i pohonných hmot v ČR –, neboť zásadně snižuje pravděpodobnost dojednání nové jaderné dohody Washingtonu a Teheránu. Washington přitom i po izraelském úderu uvádí, že s dalšími jednáními o dohodě stále počítá, měla by proběhnout již tuto neděli.
