Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Maláčová: ČSSD navrhne snížení platů ústavních činitelů

Jana Maláčová
Jana Maláčová
Foto: Facebook

Vládní ČSSD navrhne v souvislosti s očekávaným hospodářským poklesem snížení platů ústavních činitelů. Návrh představí v nejbližších dnech, změna by se měla týkat ministrů, poslanců a senátorů. Platová základna by měla dosahovat maximálně pětinásobku minimální mzdy, uvedla dnes na tiskové konferenci před jednáním Poslanecké sněmovny ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Nyní se platy ústavních činitelů odvíjejí od průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře.

Nový výpočet by se měl podle ministryně odvíjet od minimální mzdy, protože ta odráží nejlépe hospodářskou kondici země. Od ledna činí minimální mzda 14.600 korun. Pracuje za ni asi 150.000 lidí.

Základní měsíční plat poslance a senátora letos činí 90.800 korun hrubého. Například předsedové obou parlamentních komor si přijdou měsíčně na 243.800 korun a šéfové parlamentních výborů, komisí a delegací na 127.800 korun. Platy vzrostly od ledna vrcholným politikům zhruba o desetinu. Spolu s platy stouply politikům i měsíční náhrady.

Minulý týden vláda ČSSD a hnutí ANO odmítla podpořit návrh hnutí Trikolóra na půlroční odebrání platu poslancům a senátorům v souvislosti s koronavirovou epidemií. Plat zákonodárce podle stanoviska kabinetu přispívá k řádnému výkonu jeho mandátu.

Témata:  ČSSD Jana Maláčová platy / mzdy

Související

Aktuálně se děje

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

1. prosince 2025 11:20

Předražené vánoční cukroví: ceny rohlíčků v obchodech lámou rekordy

Vanilkové rohlíčky patří k nejpopulárnějším druhům vánočního cukroví. Jejich domácí příprava vyjde letos na 135,50 Kč na kilogram. Loni to bylo 134,40 Kč na kilogram. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.