Lidé v karanténě mají nárok na náhradu výdělku od zaměstnavatele

Pracovníci, kteří by skončili kvůli ochraně před šířením koronaviru v karanténě, mají nárok na náhradu výdělku. V prvních dvou týdnech izolace jim ji vyplácí zaměstnavatel. Lidé by měli dostat 60 procent základu své průměrné mzdy či platu. Vyplývá to ze zákoníku práce a dalších norem. Podle České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) platí stejná pravidla, pokud by se lidé v karanténě ocitli v jiné zemi EU či ve státě, s nímž má Česko smlouvu o zabezpečení.

Ilustrační fotografie
reklama

Pokud hygienici či lékař karanténu nařídí, musí do ní lidé jít a musí se "podrobit izolaci", užívat podávané preparáty, podstoupit vyšetření a prohlídky. Firmy či instituce musí jejich nepřítomnost v práci omluvit. Za pracovní dny vyplácejí v prvních 14 dnech náhradu výdělku. Poskytují ji za pracovní dny či svátky, kdy člověk pracuje, stejně jako u pracovní neschopnosti pro nemoc.

Člověk, který pobírá minimální mzdu 14.600 korun, by měl dostat za dva týdny karantény podle kalkulačky ministerstva práce zhruba 3800 korun. Pracovník, který vydělává kolem 25.000 korun, by měl mít náhradu asi 6500 korun. Pracovník s příjmem zhruba 35.000 korun, by dostal asi 9000 korun. U padesátitisícového výdělku by částka činila asi 11.500 korun.

Nárok na náhradu odměny mají i lidé, kteří pracují na dohodu. Při stanovení částky se vychází z rozvržení týdenní pracovní doby, které zaměstnavatel předem v dohodě určil.

Pracovníci v karanténě musí dodržovat stanovená pravidla. Musí být v izolaci na daném místě, a to třeba doma. Firmy to mohou zkontrolovat. Pokud by lidé ustanovení karantény porušili, nemuseli by peníze od zaměstnavatele dostat. Kdyby karanténa trvala déle než dva týdny, měli by pak pracovníci s nemocenským pojištěním dostávat nemocenskou.

Podle ČSSZ se postupuje obdobně i v případě, že lidé skončili v karanténě v cizině. V ní se ocitli třeba turisté na Tenerife. "Česká republika i Španělsko jsou členy EU, proto se postupuje z hlediska uplatnění nároku na nemocenské podle společných evropských pravidel," uvedl úřad.

O karanténě musí pracovníci neprodleně informovat svého zaměstnavatele. I v cizině musí dostat potvrzení, které zašlou svému zaměstnavateli do Česka. Ten pak bude vyplácet náhradu výdělku. Kdyby byla karanténa v cizině delší, musí pak lidé požádat o nemocenskou. ČSSZ má zvláštní tiskopisy pro případy, že nemoc či karanténa byla v jiném členském státě či v zemi, s níž má ČR dohodu o zabezpečení. Všechna potvrzení o trvání a ukončení karantény pracovník předá ve své firmě. Ta je s podklady pošle sociální správě k vyplacení nemocenského.

"Zjednodušeně řečeno se tedy postupuje úplně stejně, jako kdyby šlo o tuzemský případ karantény," uvedla ČSSZ. Podle ní se jen místo českých dokladů zpracovávají zahraniční potvrzení.

Pokud by pracovníci měli zrovna dovolenou a dostali se do karantény, volno se jim nepřeruší. Zákoník práce karanténu na rozdíl od nemoci neřadí mezi důvody k přerušení, připomnělo ministerstvo práce. Když by izolace v ČR či v cizině trvala i po skončení dovolené, pak by musel zaměstnavatel pracovníka omluvit.

Mimořádná opatření proti šíření nemoci mohou nařídit ministerstvo zdravotnictví nebo krajští hygienici. Týkají se třeba omezení cestování a dopravy, zákazu slavností, divadelních či filmových představení, sportovních akcí a trhů. Uzavřít se mohou zdravotnická zařízení a lůžková oddělení, domovy seniorů, školy, lázně, ubytovny, hotely či restaurace. Dalším z opatření je třeba příkaz k vyčlenění státních, krajských či obecních budov ke karanténě.

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky