Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Platy státních zaměstnanců: Obrat ve vládě? Stanjura varuje, že rezervy jsou vyčerpány

Obrat ve vládě?
Obrat ve vládě?
Foto: Jan Zýka / INCORP images

Třem set šedesáti tisícům státních zaměstnanců svitla naděje na zlepšení platu o 10 % již od příštího měsíce, pokud většina vládních ministrů souhlasí s navrhovaným zvýšením tarifních platů. Tento krok však blokuje ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který tvrdí, že státní rezervy jsou téměř vyčerpány, přičemž přesnou částku zbývajících prostředků ministerstvo odmítá zveřejnit.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhl zvýšení platů školníkům, uklízečkám, úředníkům samospráv a ministerstev buď o sedm, nebo o deset procent. „K variantám se vyjádřilo 37 připomínkových míst. Valorizaci o deset procent preferuje 35 připomínkových míst,“ uvedl resort.

Desetiprocentní navýšení podpořila ministerstva průmyslu, zemědělství, životního prostředí, zahraničních věcí a kultury, zatímco ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se kloní k navýšení o sedm procent. Uvedl to web Novinky.

Zásadní problém s plánovaným zvýšení platů mají mnohé úřady a místní samosprávy, které varují,  že na tuto změnu nemají dostatek prostředků. Podle návrhu ministra Jurečky by bylo třeba z veřejných rozpočtů, včetně těch obecních a krajských, zajistit buď 4,57 miliardy, nebo 6,53 miliardy korun. Z této částky by přímé náklady na státní rozpočet činily 2,72 miliardy, respektive 3,88 miliardy korun.

Ministerstvo financí a jeho šéf Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že vládní rozpočtová rezerva je téměř vyčerpána a odmítá upřesnit aktuální stav prostředků. Rezerva by podle zákona měla činit minimálně 0,3 % schválených výdajů státního rozpočtu, což letos odpovídá 6,6 miliardy korun, přičemž plánovaná výše byla 11,84 miliardy korun. Podle údajů z prvního čtvrtletí bylo z rezervy čerpáno pouze 1,4 miliardy korun, částečně na ubytování pro uprchlíky z Ukrajiny. Doposud bylo z rezervy uvolněno 7,58 miliardy korun na různé účely, takže pokud je výpočet správný, mělo by v ní zbývat přibližně 4,26 miliardy Kč.

Podle mluvčího ministerstva financí Ondřeje Macury budou o navýšení platů státních zaměstnanců ještě probíhat politická jednání, a konečné rozhodnutí učiní vláda. Ministr práce Marian Jurečka v České televizi přiznal, že je nutné probrat otázky financování a vyjádřil svou preferenci pro desetiprocentní zvýšení platů. Ministr financí Zbyněk Stanjura uvedl, že podrobnosti o rozpočtu a možnostech pro tento rok budou projednány na vládě, přičemž upozornil na napjatý stav rozpočtu.

Ekonom Vít Mikušek z Raiffeisenbank upozornil na omezený prostor v rozpočtu kvůli očekávanému pomalému hospodářskému růstu. Lukáš Kovanda z Trinity Bank poznamenal, že konečné rozhodnutí bude politické a ačkoli je možné prostředky půjčit, vládě se vyplatí šetřit kvůli blížícím se volbám. Dodal, že ministr financí nese klíčovou odpovědnost za rozpočet.

Vláda plánuje zveřejnit detailní zprávu o plnění státního rozpočtu za první půlrok 2024 po létě.

Témata:  vláda Zbyněk Stanjura platy / mzdy státní zaměstnanci

Související

Aktuálně se děje

24. června 2026 12:15

12. června 2026 21:03

23 bilionů korun: Tak velký může být majetek Elona Muska po ocenění SpaceX

Svět má prvního dolarového bilionáře. Pokud dnešní vstup na burz ocení společnost SpaceX na 1,8 bilionu dolarů, jak se předpokládá, podíl jejího zakladatele Elona Muska získá hodnotu 866 miliard dolarů. Když se připočte jeho majetek v Tesle, jde o 1,1 bilionu dolarů, tedy zhruba 23 bilionů korun (roční HDP ČR je zhruba 9 bilionu). 23 bilionů, to je více, než kolik mají dohromady Larry Page, Sergey Brin, Jeff Bezos a Larry Ellison, kteří spolu s Muskem tvoří pětici světově těch úplně nejbohatších. Pokud by se Musk rozhodl svého zmíněného bohatství postupně zbavit tak, že by utrácel milion dolarů (takřka 21 milionů korun) den co den, zabralo by mu to přes 3000 let.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česko dohání Západ v cenách, ale ne v platech

Nová data Eurostatu ukazují paradox. Česká republika ještě nedohnala západní Evropu v platech, ale v některých klíčových životních nákladech už ano. Celková cenová hladina v Česku dosahuje 89,4 procenta průměru Evropské unie. Jsme tak stále levnější než Německo se 108,3 procenta nebo Rakousko se 113 procenty. Jenže celkový průměr zakrývá podstatný detail.