Předpověď počasí na noc a úterý 12. listopadu. Meteorologové varují před námrazou
Mělká tlaková níže nad Německem se bude vyplňovat. Počasí u nás začne ovlivňovat pás vysokého tlaku vzduchu od severu, informuje ČHMÚ.
Mělká tlaková níže nad Německem se bude vyplňovat. Počasí u nás začne ovlivňovat pás vysokého tlaku vzduchu od severu, informuje ČHMÚ.
O víkendu nás čeká výrazné ochlazení, které pocítíme v nočních hodinách. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) může v některých oblastech teplota klesnout až pod bod mrazu.
Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva.
Ve studeném vzduchu se do střední Evropy rozšíří výběžek vyššího tlaku vzduchu od severozápadu, informuje ČHMÚ.
Do Česka přijde ochlazení. Teploty klesnou pod nulu, řidiče může potrápit ledovka i sníh, upozorňuje ČHMÚ.
Letošní úroda ovoce v sadech profesionálních pěstitelů by mohla být kvůli jarním mrazům nižší asi o desetinu. Zásadní poškození zaznamenali pěstitelé meruněk a broskví, u nichž bude úroda proti běžným letům sotva třetinová. ČTK to dnes řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Přesná čísla k odhadům letošní sklizně by měli mít ovocnáři k dispozici ve druhé polovině června.
Meteorologové varovali před silnými mrazy. Od sobotního večera do nedělního rána budou teploty klesat hluboko pod nulu, ojediněle může teploměr ukázat i minus 16 stupňů Celsia. Výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) platí pro celou republiku. Ve východní polovině země může silně mrznout ještě i v noci z neděle na pondělí. Sněžení už nebude tak intenzivní jako v posledních hodinách.
V Česku se ve zbytku týdne postupně oteplí, v neděli teploměr ukáže až 19 stupňů Celsia. Meteorologové očekávají přeháňky nebo slabý déšť. V noci se můžou objevit přízemní mrazíky, které hlavně v pátek můžou ohrozit vegetaci, zejména některé druhy zeleniny. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teploty v noci na pondělí budou v Česku opět klesat pod bod mrazu. Nízké teploty mohou poškodit zejména ovocné stromy, varuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v dnes vydaném upozornění. Studená byla už noc na dnešek. Nad ránem se teploty pohybovaly nejčastěji mezi minus třemi až plus jedním stupněm, uvedli meteorologové na facebooku.
V Česku je dnešní ráno opět mrazivé, přes den se díky slunečnému počasí oteplí, postupně ale začne mraků od severovýchodu přibývat. Pátek už bude podmračený, v Beskydech a Jeseníkách očekávají meteorologové i trvalejší sněžení. Slunečná by mohla být až neděle. Rána zůstanou i o víkendu mrazivá a odpoledne se teploty nedostanou nad pět stupňů, podobně chladno bude i na začátku příštího týdne. Vyplývá to z týdenní předpovědi počasí Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Počasí u nás bude ovlivňovat mohutná tlaková výše nad střední Evropou, informuje ČHMÚ.
Ve studeném vzduchu se do střední Evropy bude rozšiřovat tlaková výše od severozápadu, informuje ČHMÚ.
V noci na pátek budou v Česku četné přízemní mrazíky, které mohou poškodit dosud nesklizené zemědělské plodiny a další vegetaci. Teplota u země by měla být pod nulou od půlnoci do pátečního rána. Informoval o tom dnes Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Zemědělci a zahrádkáři by proto měli podle meteorologů zeleninu jako například rajčata, okurky či dýně před mrazem zakrýt.
Mezi tlakovou výší nad Britskými ostrovy a Severním mořem a tlakovou níží nad Skandinávií bude do střední Evropy pokračovat příliv studeného vzduchu od severu, informuje ČHMÚ.
Přes naše území přejde k východu okludující frontální systém, informuje ČHMÚ.
Tlaková výše se bude přesouvat ze střední Evropy k východu a na naše území od západu postoupí okluzní fronta, informuje ČHMÚ.
Tlaková výše se bude přesouvat z jižní Skandinávie do střední Evropy. Příliv arktického vzduchu od severu bude ve vyšších vrstvách atmosféry slábnout.
Ve studeném vzduchu bude přes střední Evropu postupovat nevýrazná oblast vyššího tlaku vzduchu k východu, informuje ČHMÚ.
Na naše území bude proudit chladný a vlhký vzduch od severozápadu, informuje ČHMÚ.
Od západu bude přes naše území postupovat okluzní fronta, informuje ČHMÚ.
Od severu bude na naše území zasahovat oblast vyššího tlaku vzduchu. Počasí v severovýchodní polovině území zpočátku ovlivní tlaková níže, která bude postupovat přes Slovensko k jihovýchodu, informuje ČHMÚ.
Po přední straně hřebene vysokého tlaku vzduchu nad severní a západní Evropou k nám bude zesilovat příliv studeného vzduchu od severu. Počasí v severovýchodní polovině území ovlivní tlaková níže postupující z Pobaltí k jihu, informuje ČHMÚ.
Počasí u nás bude ovlivňovat rozsáhlá oblast nízkého tlaku vzduchu se středem nad Polskem, informuje ČHMÚ.
25. listopadu 2024 17:01
25. listopadu 2024 16:52
24. listopadu 2024 15:33
23. listopadu 2024 20:28
23. listopadu 2024 14:30
23. listopadu 2024 13:53
22. listopadu 2024 15:47
22. listopadu 2024 14:47
21. listopadu 2024 11:21
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.