Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Maďarsko hlasitě kritizuje EU. Co by se stalo, kdyby došlo k huxitu?

Maďarsko, ilustrační fotografie
Maďarsko, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Maďarská vláda v čele s premiérem Viktorem Orbánem patří mezi nejhlasitější kritiky Bruselu a tamních úředníků. Rozeslala dokonce občanům dotazník s názvem „Zastavme Brusel!“. Přímo o odchodu z Unie Budapešť zatím nemluví, pojďme se ale podívat, co by se stalo, kdyby takzvanému huxitu došlo.

Maďarsko do Evropské unie vstoupilo v roce 2004, stejně jako Česká republika, Polsko nebo Slovensko. Ještě před tím se v zemi uskutečnilo referendum, pro vstup do EU 12. dubna 2003 hlasovalo 83,76 procent Maďarů při účasti 45,6 procent, uvádí Euroskop. Do Schengenského prostoru pak země vstoupila v prosinci 2007.

V Evropském parlamentu zasedá 21 maďarských poslanců, v Evropské komisi zemi zastupuje Tibo Navracsics, které má na starosti vzdělávání, kulturu, mládež a sport.

Pokud by Maďarsku z bloku odešlo, ztratilo by miliardy eur z rozpočtu EU – patří totiž k zemím, které do unijního rozpočtu odvádí několikrát menší částku, než kterou z něj dostává. Řečí čísel z roku 2015 – Maďarsko přispívá částkou 0,946 miliardy eur, tedy asi 0,89 procenty maďarského hrubého národního důchodu (HND). Dostává ale 5,629 miliard eur (5,32 procent HND).

Tradičně největší množství prostředků do EU vloží Německo, které samo pokrývá zhruba 20 procent příjmů. V závěsu za ním se nachází Francie, Velká Británie nebo Itálie, které spolu s Německem financují chod EU zhruba z 60 procent.

Referendum o odchodu z EU

Přestože Maďarsko EU hlasitě kritizuje, referendum o odchodu z bloku po vzoru Velké Británie se v zemi zatím neuskutečnilo. V roce 2015 však ultrapravicová opoziční strana Jobbik chtěla vyvolat společenskou diskusi o Evropské unii, která by měla vést k úpravě základní smlouvy Maďarska s unií a zároveň plánovala iniciovat referendum s otázkou, jakým způsobem, a jestli vůbec, mají Maďaři v unii setrvat. To se ale nestalo.

Jediné referendum, ve kterém se Maďaři zatím mohli vyjádřit k EU, bylo hlasování o migračních kvótách, které se konalo v neděli 2. října 2016. Vyšlo z iniciativy současné vlády Viktora Orbána kvůli vývoji migrační krize v Evropě. Cílem iniciátorů referenda bylo zabránit zavedení mířených opatření Evropské komise v automatickém rozdělování migrantů v Maďarsku.Jelikož se referenda zúčastnilo jen 44 % oprávněných voličů, bylo prohlášeno za neplatné a pro maďarský parlament má tedy pouze doporučující charakter. I přesto se ale v tomto lidovém hlasování vyslovilo proti kvótám 3 362 224 voličů (98.1 %), což je o zhruba 200 000 více, než kolik občanů hlasovalo pro vstup Maďarska do Evropské unie v referendu roku 2003.

Kvůli postoji nejen ke kvótám čelí Maďarsko ze strany EU ostré kritice. Lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn v září 2016 dokonce vyslovil návrh na vyloučení Maďarska z EU. Budapešť si podle Asselborna zaslouží vyloučit kvůli podkopávání společných základních hodnot, zejména pokud jde o přístup k válečným uprchlíkům.

„Lidé jako Orbán mohou za to, že Evropská unie se ve světě jeví jako unie, která si navenek osobuje obranu hodnot, ale uvnitř už není schopna tyto hodnoty dodržovat. A to se děje v zemi, z níž v roce 1956 utekli statisíce lidí před Sověty do Evropy,“ řekl tehdy Asselborn.

Témata:  EU Maďarsko

Související

Aktuálně se děje

24. června 2026 12:15

11. června 2026 19:31

Češi ročně utratí miliardy za padělané cigarety, ukazuje studie

Organizované zločinecké skupiny vybudovaly v Česku nelegální ekonomiku kolem prodeje padělaných cigaret, ze které inkasují nejméně 3,28 miliardy korun ročně. Vyplývá to z nedávné Studie zveřejněné na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze. „Tři miliardy jsou velmi konzervativní odhad, protože tato částka zahrnuje pouze prokazatelné padělky. Skutečná velikost černého trhu kolem cigaret bude ještě výrazně vyšší,“ upozorňuje autor studie a hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Práce v kanceláři

Firmy je přehlížejí, přitom jsou nejvěrnější. Řeč je o zaměstnancích 55+

Česká pracovní síla stárne a boj o zkušené talenty se zostřuje. Přesto většina firem stále nemá strategii, jak pracovníky ve věku nad 55 let získávat, rozvíjet a udržet, což ukazuje průzkum Randstad HR Trends 2026. Jde přitom o generaci, která vykazuje nejvyšší loajalitu a nejnižší fluktuaci. Data z dalšího průzkumu Workmonitor 2026 zase boří rozšířený stereotyp: tito pracovníci jsou často otevření i novým technologiím včetně umělé inteligence.