Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ošetřovné se zvýší na 80 procent, bude se vyplácet zpětně od 1. dubna

Jana Maláčová
Jana Maláčová
Foto: Facebook

Vláda na pátečním zasedání schválila navýšení ošetřovného na 80 procent denního základu příjmu zaměstnanců místo dosavadních 60 procent, a to zpětně od 1. dubna.

Na twitteru to uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Podle návrhu zákona, který vláda zveřejnila na svém webu, by měl stát ošetřovné kvůli uzavřeným školám vyplácet nejdéle do prázdnin. Příští týden by předlohu měla posoudit Sněmovna.

"Ukazuje se, že tato mimořádná krize je dlouhodobá. Nemůžeme si dovolit, aby rodiny měly nízký příjem, zvláště, když si nemohou vybrat a adaptovat se na situaci jinak," řekla novinářům po jednání kabinetu Maláčová.

Stát nyní platí rodičům dětí do 13 let, kteří po uzavření škol zůstali s potomky doma, 60 procent základu příjmu. Stejně hradí i těm, kteří se po uzavření stacionářů a dalších sociálních služeb starají o starší či postižené členy rodiny. Živnostníci dostávají 424 korun na den. Maláčová předpokládá, že se upraví i tato částka. Vláda by ji měnila svým nařízením. Návrh musí připravit ministerstvo průmyslu, pod které osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) spadají, dodala šéfka resortu práce.

Zaměstnanec s minimální mzdou 14.600 korun tak nyní má za měsíc 7800 korun. Nově by to bylo 10.530 korun. U výdělku 25.000 korun by se ošetřovné za duben zvedlo z 13.320 na 17.760 korun. U mzdy 30.000 korun by to bylo místo 15.990 korun 21.300 korun. Zaměstnanci, kteří vydělávají 40.000 korun, by od státu nově měli mít 27.300 místo 20.490 korun. U výdělku 50.000 korun by pak ošetřovné činilo 32.040 korun, nyní je zhruba o 8000 korun nižší.

Ministerstvo práce v podkladech k zákonu poukazuje na to, že uzavření škol a dalších zařízení trvá přes měsíc, řada rodin je na ošetřovném závislá a nižší příjem jim nestačí na pokrytí běžných výdajů na život. Týká se to hlavně samoživitelů a samoživitelek. "Po změně přesáhne úroveň ošetřovného u většiny zaměstnanců 90 procent čisté mzdy," uvedl tiskový odbor resortu.

Podle podkladů by ošetřovné mohlo pobírat nejvýš 181.000 lidí. Výdaje na 30 dní by po zvýšení činily asi 3,5 miliardy korun. Při nynějším nastavení by částka na měsíc byla o 0,9 miliardy nižší.

Ministerstvo průmyslu počítá s pokračováním vyplácení ošetřovného živnostníkům. Podle mluvčí Štěpánky Filipové by resort měl výzvu k podávání žádostí o podporu za duben vyhlásit 1. května. Navýšení denní částky zatím nenavrhl.

Ministerstvo školství oznámilo, že by se žáci prvního stupně základních škol mohli vracet do lavic od 25. května, a to do skupin nejvýš 15 dětí. "Systém nastavíme tak, že ty rodiny, které nesplní regulace ministerstva školství, a jejich děti nebudou moci chodit do školy, dál budou mít nárok na ošetřovné," řekla Maláčová. Přiblížila, že pokud by školák po nástupu do školy onemocněl, rodič bude moci ošetřovné získat znovu.

Ministerstvo práce žádá o projednání normy ve stavu legislativní nouze. Zákon by se tak mohl schvalovat ve Sněmovně a Senátu zrychleně při prvním jednání. Vyšší částky navrhovaly už při schvalování ošetřovného na dobu nouze opoziční strany. Maláčová tehdy uvedla, že pokud by mělo být uzavření škol dlouhodobější, návrh na navýšení pak předloží sama.

Výše ošetřovného nyní a podle návrhu za den a za 30 dní v korunách

Měsíční výdělek Denní ošetřovné 60% Ošetřovné 60% za 30 dní Denní ošetřovné 80% Ošetřovné 80% za 30 dní 14.600 260 7800 345 10.530 20.000 356 10.680 474 14.220 25.000 444 13.320 592 17.760 30.000 533 15.990 710 21.300 35.000 622 18.660 829 24.870 40.000 683 20.490 910 27.300 45.000 743 22.290 990 29.700 50.000 801 24.030 1068 32.040

Zdroj: Výpočty s pomocí kalkulačky ošetřovného ministerstva práce

Témata:  Ošetřovné Koronavirus COVID-19 Jana Maláčová

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy