Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Maláčová chce jednat o délce ošetřovného pro rodiče žáků, kteří se ocitnou v karanténě

Jana Maláčová
Jana Maláčová
Foto: Facebook

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) chce jednat s vládními kolegy o délce ošetřovného pro rodiče žáků, kteří se ocitnou v karanténě kvůli opatřením proti šíření koronaviru. Návrh, který nechtěla novinářům urpřesnit, plánuje projednat na dnešním zasedání vlády. ČTK po schůzi vládní rady pro zdravotní rizika řekla, že ministr školství Robert Plaga (ANO) s ní neprojednal otázku ošetřovného při práci na manuálech, které má dnes rozeslat ředitelům škol.

Ošetřovné mohli čerpat rodiče dětí, které zůstaly doma kvůli uzavření škol na jaře, do konce června. Nyní mohou rodiče využívat ošetřovné v podobě jako do začátku epidemie, tedy po devět kalendářních dnů. Pro podzim vláda počítá s otevřením škol a lokálními opatřeními, v případě nákazy by do karantény neměly spadnout celé školy.

Maláčová uvítala, že se dnes na zdravotní radě dohodla na sdílení dat o nákaze v domovech seniorů. Ministerstvo je bude dostávat z centrálního registru při ministerstvu zdravotnictví. Připravuje i postup pro situace, kdy v domovech nebude dost ošetřovatelů, vycházet bude z pravidel přichystaných armádou. "Situace se bude posuzovat individuálně. Pak je možnost přesunout lidi do zdravotnických zařízení nebo na krizová lůžka," uvedla Maláčová. Dodala, že systém by se měl doladit v blízkých dnech.

Pro domovy seniorů či jiná obdobná zařízení zřízená neziskovými organizacemi, které se potýkají s nedostatkem financí, chce ministerstvo práce a sociálních věcí zajistit dodávky ochranných pomůcek z centrálních skladů.

Témata:  Jana Maláčová školství Koronavirus COVID-19

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy