Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kdy se mají děti odstěhovat od rodičů?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Odchod z domu rodičů do vlastního bydlení znamená pro každého mladého člověka nový start a zároveň výzvu. Kdy přesně má ale k takové životní změně dojít? Podle průzkumu Raiffeisen stavební spořitelny si lidé v ČR myslí, že by to nemělo být hned v 18 letech, ale až ve chvíli, kdy si potomci začnou vydělávat a jsou skutečně samostatní.

Dnešní doba je vlídná k těm mladým lidem, kteří se nechtějí do dospělého života pouštět příliš rychle a radši si prodlužují výhody dětství bydlením u rodičů. S modelem, kdy se po dovršení 18 let potomci odstěhují do svého a plně se osamostatní, příliš nesouhlasí ani současná česká společnost.

Potvrzuje to fakt, že celé tři čtvrtiny respondentů průzkumu Raiffeisen stavební spořitelny se s touto představou neztotožňují. S odchodem dětí v 18 letech absolutně nesouhlasí 50 % dotázaných, dalších 24 % je o tom přesvědčeno z větší míry. K tomu, aby mladí zůstali doma déle, jsou shovívavější ženy (79 %), zatímco muži s tím souhlasí jen ve 30 %.

„Rodiče chtějí mít jistotu, že se o sebe děti postarají. Uvážíme-li náklady na bydlení, a pokud člověk navíc bydlí v nájmu, nemají dnes mladí zrovna lehký start. Někdy rodiče pomáhají dětem tak, že jim přenechají svůj byt, aby si ho pak samy zrekonstruovaly, a stěhují se na stáří do menšího nebo mimo město. K tomu je ale potřeba myslet dopředu a začít včas spořit,“ říká Lenka Molnárová z Raiffeisen stavební spořitelny.

A jak situaci vnímají ti, kterých se téma týká především? Nejmladší věková skupina zastoupená v průzkumu, tedy lidé do 29 let, se k odchodu z domu v čerstvé plnoletosti staví negativně. Třetina z nich s ním rozhodně nesouhlasí, zatímco starší lidé například mezi 30 až 44 lety sdílí to samé stanovisko jen z 19 %.

Za schůdnější považuje téměř 60 % Čechů variantu, že pravý čas k odchodu od rodičů nastává ve chvíli, kdy si lidé začnou sami vydělávat. S tím souhlasí i mladí lidé do 29 let, kteří si touto zkušeností sami prošli. Kladně se k této variantě staví více než 62 % z nich.

Témata:  spoření lidé ekonomika finance studenti

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

První hypotéka a hodnocení bonity. Co banky sledují nejvíc

Rozhodnutí o první hypotéce je pro většinu lidí jedním z největších kroků v životě. A zároveň krokem, který řada domácností v posledních letech odkládala. Hypoteční trh v roce 2025 však znovu nabral tempo a jen nové úvěry dosáhly zhruba 321 miliard korun. Spolu s refinancováním se celý trh dostal přibližně na 406 miliard.