Neukládejte peníze na účty, kde je požírá inflace. Jak dětem skutečně naspořit?

Spořit dětem chce většina rodičů. Aby se ale peníze v dlouhodobém horizontu neznehodnocovaly, je třeba vybrat ten správný způsob. Vedle ukládání do slamníku, kde peníze jen ztrácejí hodnotu, se dnes příliš nevyplatí ani ukládání na spořicí účty. „Meziroční míra inflace byla v srpnu na hodnotě 2,5 procenta. Roční úroky na spořicích účtech se přitom pohybují kolem půl procenta, při splnění určitých podmínek se pak blíží jednoprocentní hranici. To znamená, že v průběhu času spořené peníze de facto ztrácejí na své hodnotě,“ upozorňuje Zbyněk Kočiš, finanční specialista ze společnosti Poutko.

Stavební spoření

Oblíbenou variantou, jak začít dětem spořit na dospělá léta, jsou stavební spoření. Jejich velkou výhodou je roční státní podpora ve výši deseti procent vkladu až do výše dvou tisíc korun. Pro její plné využití je tedy potřeba ročně do stavebního spoření vložit minimálně dvacet tisíc korun.

Úroky u stavebních spořitelen se sice pohybují běžně kolem 0,5 až 1 procenta, díky plnému využití státní podpory se ovšem lze – po odečtení vstupního poplatku, který zpravidla činí jedno procento z cílové částky, poplatků za vedení účtu a patnáctiprocentní srážkové daně –za celé období dostat na reálný úrok kolem tří procent ročně.

„Při spoření na šest let, měsíční částce 1 700 korun, poplatku 300 korun měsíčně a úroku jedno procento se investor po uplynutí celé doby dostane na částku přibližně 136 tisíc korun. Zároveň je ale třeba upozornit na to, že při delším časovém horizontu se efektivita spoření snižuje. Ideální je proto spořit v horizontu šesti až deseti let maximálně,“ dodává Zbyněk Kočiš.

Doplňkové penzijní spoření

Podobně jako u stavebního spoření je státní podpora velkým lákadlem i u doplňkového penzijního spoření. Dětem lze tímto způsobem začít spořit v podstatě od narození. Zákon navíc u těchto dětských smluv povoluje přesně v osmnácti letech vybrat třetinu naspořených peněz. Je však nutné pamatovat na to, že v takovém případě se musí vrátit třetina státního příspěvku.

Maximální státní příspěvek je u doplňkového penzijního spoření 230 korun měsíčně, přičemž příspěvek ve výši 90 korun dostane každý, kdo vkládá alespoň 300 korun. Dalších dvacet procent pak dostane ze všech vkladů nad zmíněnými 300 korunami. „Pro maximální využití příspěvku je tedy třeba spořit alespoň tisíc korun měsíčně, přičemž v ročním součtu je pak státní příspěvek 2 760 korun. Největší zhodnocení vložených financí paradoxně přináší třísetkorunová měsíční úložka,“ říká Zbyněk Kočiš.

Termínované vklady

Konzervativní variantou, jež nese přiměřený zisk a díky zákonnému pojištění i minimální riziko, jsou také termínované vklady. Při pětiletém vkladu u banky se úroky pohybují kolem dvou procent ročně. Vyšší úročení je pak u družstevních záložen, u nichž je však třeba počítat s desetiprocentní investicí do kapitálu kampeličky. Při stejně dlouhém vkladu jako u banky se však lze dostat i na úrok vyšší než tři procenta.

„U tohoto druhu investice je ideální nechat peníze na účtu ležet celou sjednanou dobu, což, pokud mají sloužit jako spoření na budoucnost potomků, nebude problém. Dřívější výběry prostředků jsou totiž často výrazně sankcionovány. Začínají se ovšem objevovat i produkty, které s touto variantou počítají a umožňují tak sjednání termínovaného vkladu na delší dobu s krátkou, například třicetidenní, výpovědní lhůtou,“ vysvětluje Zbyněk Kočiš.

Témata:  spoření,  děti