Češi jsou národem cyklistů. Z kola ale také často padají

Ačkoliv se města, firmy a podniky snaží kvůli narůstající dopravní zátěži motivovat své obyvatele a zaměstnance k tomu, aby automomobily vyměnili za kola, daří se to jen částečně. Do práce nebo do školy na nich jezdí pravidelně jen každý dvanáctý člověk. Kolo máme z jiného důvodu – chceme se jízdou na kole bavit a udržovat v kondici. Platí to pro tři pětiny těch, kteří na kole jezdí.

Fakt, že kolo podle průzkumu pojišťovny Generali Čechům slouží především k relaxaci, potvrzuje i to, že za řídítka usedají nejčastěji jednou týdně. A když už, tak jde obvykle o poměrně nový stroj, který je starý maximálně dva roky. To platí pro více než třetinu cyklistů, další třetina jezdí na kolech maximálně šestiletých.

Vůbec nejoblíbenějším typem mezi Čechy je horské kolo (48 %). O něco méně (32 %) návštěvníků cykloprodejen zvolilo krosové kolo, které kombinuje výhody horského a silničního kola. Ryze silniční kola vlastní 12 procent cyklistů. Zvlášť na horách se objevuje nový fenomén – kolo dopované elektrickým pohonem. Boom elektrokol je zatím pozvolný, ale zdá se být nezastavitelným. Dominantní je podle průzkumu vlastnictví elektrokola zvlášť ve věkové skupině nad padesát let, kdy si elektrokolo pořídilo už 7 procent Čechů. Letošní sezona je v tomto ohledu průlomová, potvrzují to i prodejci. „Elektrokolo se stalo standardním produktem dostupným pro všechny věkové kategorie. Nárůst prodeje je okolo třiceti procent, v některých segmentech, především u terénních elektrokol, je to i víc než čtyřicet procent oproti roku 2017. Celkem se na českém trhu v letošním roce prodá mezi čtyřiceti až pětačtyřiceti tisíci elektrokol. To znamená, že každé sedmé kolo bude elektrické,” říká Jakub Ditrich ze společnosti ekolo.cz.

Češi vybírají kola do 15 tisíc korun a (ne)zamykají je

Když si Češi nová kola pořizují, v průměru za ně vydají 13 000 korun. Kdo kupuje horské kolo, obvykle přihodí ještě tisícikorunu. Násobně více ale za kolo utrácí ti, kteří sáhnou po už zmíněném elektrokole. Jejich ceny začínají přibližně na čtyřiceti tísících. A právě tolik Češi za tuto cyklonovinku v průměru také vydávají.

Nepřekvapí, že kola mají v českých domácnostech i svá pevná místa, tedy ta parkovací. Pod zámkem v místnosti svá kola odkládá 67 procent Čechů. Ve sklepě, kůlně nebo garáži je už ale dále nezabezpečují. Za zaměčenými dveřmi a ještě chráněné cyklozámkem má svá kola jen 15 % majitelů kol. Přímo v bytě, kde lidé žijí, si své kolo uskladňuje 11 % dotázaných.

Zabezpečení kola venku nenechávají jeho majitelé náhodě – 77 procent respondentů volí cyklozámky. Avšak 13 procent cyklistů si kolo nezamkne a spoléhá na to, že ho má stále pod vizuální kontrolou. Bez dozoru si kolo odloží jen tři procenta Čechů.

Každý druhý cyklista zažil havárii

Pojistit kolo pro případ karambolu má stejný smysl jako pojištění krádeže – to dokazuje fakt, že nehoda spojená s jízdou na kole je u Čechů až překvapivě častá. „S havárií s nějakými následky se setkal téměř každý druhý cyklista. Muži přitom více než ženy. Nadprůměrně víc nehod mají cyklisté do třiceti let. Alarmující je především to, že 87 procent cyklistů se při nehodě zranilo a v 37 procentech případů poškodili také kolo,” komentuje výsledky průzkumu Ivo Satek, manažer majetkového pojištění Generali.

Co stojí za častými pády cyklistů? Sami vyznavači cyklistiky v průzkumu uvedli, že to byla kombinace nečekané překážky na silnici, nezvládnutí techniky jízdy a následná ztráta rovnováhy. Šestnáct procent cyklistů také v souvilosti s nehodou zmiňuje příliš vysokou rychlost. S tou mají problém podle všeho jak motoristé, tak i cyklisté. Podle odpovědí respondentů v průzkumu pojišťovny Generali totiž vyšlo, že nijak neobvyklá není rychlost 40 kilometrů za hodinu. Nikoliv bezvýznamná je skupina těch, kteří na kole jeli rychlostí 60 km/h a více – je jich 20 procent. Ženy se ukázaly jako opatrnější, takže jejich nejvyšší dosahovaná rychlost je o 15 km/h nižší než u mužů.

Havarijní pojištění na kola

Kolo a pojištění? Pro Čechy to podle průzkumu není téma. Přes 60 procent respondentů o něm ani neuvažuje a nějakou formu pojištění využívá pouze 15 procent cyklistů. A to přesto, že každý čtvrtý přiznává, že mu kolo někdy v minulosti ukradli! Nejběžnější je pojištění kola řešit v rámci pojištění domácnosti. Tím ale rozhodně možnosti nekončí. „V rámci pojištění  v domácnosti nabízíme navíc možnost pojištění cykloasistence, která se vztahuje  na havárii , a k ní je možné si pojistit i odcizení konkrétního kola . A to na území celé Evropy, což ocení ti, kteří vyráží na zahraniční cyklovýlety. V jedné smlouvě si lze takto pojistit až 5 kol,” vysvětluje Ivo Satek.

Cykloasistence tak v případě odcizení  kola do pěti let jeho stáří konkrétně znamená, že dojde-li k odcizení kola do 5 let stáří (od okamžiku jeho prvního pořízení), poskytne asistenční centrála pojistné plnění v nové ceně do maximální výše 20 000 Kč, jinak bude poskytnuto pojistné plnění ve výši 50 % nové ceny do maximální výše 20 000 Kč. Pojištění ale pomáhá i při nehodě. A to tak, jak jsou zvyklí spíš motoristé, kteří někdy využili pomoc asistenční služby. Ta i v případě cyklisty zajistí jeho transport k ošetření do limitu 10 tisíc korun, stejně jako převoz poškozeného kola do servisu (bez limitu) a jeho následnou opravu do limitu 20 tisíc korun.

Témata:  cyklisté