Podle expertů může očkování proti chřipce snížit i riziko demence či mrtvice
Očkování proti chřipce a pneumokokům by mohlo prodloužit život ve zdraví ve stáří. Výzkumy z posledních 15 let ukázaly, že se u očkovaných snížilo riziko Alzheimerovy choroby, mozkové mrtvice či infarktů. Novinářům to dnes v Praze řekli šéfka Mezinárodní federace pro stárnutí (IFA) Jane Barrattová a šéf Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS) Jiří Horecký, který nyní předsedá světové asociaci pro stárnutí Global Ageing Network (GAN). Podle Horeckého má v Česku očkování asi 27 procent lidí nad 65 let, proočkovanost je tak pod průměrem zemí EU. Očkování má od září podpořit informační kampaň.
"Kromě toho, že očkování proti chřipce a pneumokokovým infekcím výrazně snižuje riziko vzniku či závažnost průběhu těchto onemocnění, tak podle poznatků dochází ke snížení výskytu civilizačních onemocnění - o 30 až 40 procent u Alzheimerovy choroby, o 22 procent u cévních mozkových příhod nebo o 17 procent u infarktů. To jsou informace, které se nevědí nebo nejsou rozšířeny a které jsou relativně nové," uvedl Horecký. Odvolává se na výzkumy z posledních 15 let o souvislostech výsledků očkování a výskytu civilizačních nemocí. Seznam studií předložily IFA a GAN na tiskové konferenci. Výzkumníci srovnávali výsledky desetitisíců či statisíců očkovaných a neočkovaných pacientů s různými onemocněními.
Život v Česku se postupně prodlužuje. Stále je ale kratší než v západních zemích. Podle předběžných údajů statistiků loni průměrná doba dožití u mužů dosahovala 76,1 roku a u žen 81,9 roku. Pětašedesátníci pak měli loni před sebou v průměru 16 let a pětašedesátnice 19,8 roku. Za covidu se život citelně zkrátil, nyní se znovu vrací k délce před epidemií.
Podle Barrattové je podstatné ale hlavně prodlužování života ve zdraví. Zástupci GAN a IFA jsou přesvědčeni o tom, že k tomu můžou druhotně přispět díky snížení rizik civilizačních chorob právě vakcíny proti chřipce a pneumokokům. Podle cíle Světové zdravotnické organizace (WHO) by očkování mělo chránit 75 procent lidí nad 65 let, upřesnil Horecký. "Pokud posílíme prevenci a udržíme lidi déle zdravé, procento výdajů HDP na dlouhodobou péči bude nižší," podotkla Barrattová.
Experti míní, že informace o snížení rizika vzniku civilizačních chorob může zmírnit neochotu či váhání se nechat očkovat. Přispět k tomu má kampaň, kterou by APSS měla zahájit 1. září. Cílit chce na 60.000 obyvatel seniorských domovů, 100.000 klientů terénních služeb a 50.000 zaměstnanců, kteří poskytují péči. Podle Horeckého organizátoři osvětové akce nebudou nikoho přesvědčovat či nutit, aby se nechal očkovat. Zaměřit se chtějí právě na informování o nových poznatcích.
Doporučujeme
