Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Klinická smrt: Co lidé prožívají?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Klinická smrt je stav, kdy se zastaví srdeční činnost a dýchání na přibližně 5 až 6 minut. Tento stav může nastat například v důsledku srdeční zástavy, náhlého úrazu, otravy. Lidé, kteří prožívají klinickou smrt, mohou mít různé zážitky.

Během klinické smrti dochází k nedostatku kyslíku v mozku, což může vést ke změnám vědomí a prožitků. Někteří lidé popisují zážitky jako pocit klidu, míru a světla, zatímco jiní mohou mít pocit, že se propadají do temnoty a jejich zážitky jsou děsuplné. Další lidé měli zase pocit, že opustili své tělo.

Mnoho lidí také popisuje, že viděli své blízké nebo přátele, kteří už nežijí, nebo setkání s nějakou nehmotnou bytostí, například s andělem nebo duchovní bytostí. Tyto prožitky mohou být velmi intenzivní a emocionálně nabité. 

Je však důležité poznamenat, že ne všichni lidé, kteří prožívají klinickou smrt, mají podobné zážitky, někteří nemají vůbec žádné. Vědecké studie také naznačují, že tyto prožitky mohou být ovlivněny faktory jako jsou kulturní a náboženské přesvědčení.

Pokud nedojde k obnovení životně důležitých funkcí včas, může následovat biologická smrt, která znamená trvalý konec všech biologických funkcí v těle. V některých případech se však může stát, že i přes obnovu srdeční a dechové činnosti mohou být poškozené některé orgány, což může vést ke komplikacím.

Proto je velmi důležité včas zahájit resuscitaci a zajistit co nejrychlejší návrat srdeční a dechové činnosti. To může pomoci minimalizovat možné následky a zlepšit šanci na úplné zotavení.

Témata:  lidé,  úmrtí,  zdraví,  věda

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

7. října 2026 13:27

Čínská AI už Američanům dýchá na záda. Rozhodovat ale nebude jen to, která je chytřejší

Čínská umělá inteligence už není pouze levnější alternativou k americkým modelům. Čínské modely se přibližují technologické špičce a v některých případech nabízejí výhodu v možnosti provozovat je přímo na vlastní infrastruktuře. Pro firmy tak není hlavní otázkou, zda zvolit americkou, nebo čínskou AI, ale především to, co má umělá inteligence dělat, kde budou uložena data a kolik bude její provoz stát, rozebírá ve svém komentáři David Strejc, AI specialista a architekt ze společnosti Apertia.ai.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy