Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Klinická smrt: Co lidé prožívají?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Klinická smrt je stav, kdy se zastaví srdeční činnost a dýchání na přibližně 5 až 6 minut. Tento stav může nastat například v důsledku srdeční zástavy, náhlého úrazu, otravy. Lidé, kteří prožívají klinickou smrt, mohou mít různé zážitky.

Během klinické smrti dochází k nedostatku kyslíku v mozku, což může vést ke změnám vědomí a prožitků. Někteří lidé popisují zážitky jako pocit klidu, míru a světla, zatímco jiní mohou mít pocit, že se propadají do temnoty a jejich zážitky jsou děsuplné. Další lidé měli zase pocit, že opustili své tělo.

Mnoho lidí také popisuje, že viděli své blízké nebo přátele, kteří už nežijí, nebo setkání s nějakou nehmotnou bytostí, například s andělem nebo duchovní bytostí. Tyto prožitky mohou být velmi intenzivní a emocionálně nabité. 

Je však důležité poznamenat, že ne všichni lidé, kteří prožívají klinickou smrt, mají podobné zážitky, někteří nemají vůbec žádné. Vědecké studie také naznačují, že tyto prožitky mohou být ovlivněny faktory jako jsou kulturní a náboženské přesvědčení.

Pokud nedojde k obnovení životně důležitých funkcí včas, může následovat biologická smrt, která znamená trvalý konec všech biologických funkcí v těle. V některých případech se však může stát, že i přes obnovu srdeční a dechové činnosti mohou být poškozené některé orgány, což může vést ke komplikacím.

Proto je velmi důležité včas zahájit resuscitaci a zajistit co nejrychlejší návrat srdeční a dechové činnosti. To může pomoci minimalizovat možné následky a zlepšit šanci na úplné zotavení.

Témata:  lidé úmrtí zdraví věda

Související

Aktuálně se děje

14. května 2025 11:21

7. května 2025 14:38

2. května 2025 9:42

Češi porazili celou EU. Chudoba se jim vyhýbá nejvíc

Češi jsou v rámci všech zemí EU nejméně ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Eurostat. V roce 2024 bylo chudobou nebo sociálním vyloučením ohroženo 11,3 procenta obyvatel České republiky, což je nejnižší podíl ze všech zemí EU a také druhý nejnižší podíl v historii ČR. Lépe Česko dopadlo jen v roce 2021, kdy daný podíl činil 10,7 procenta. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy