Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Klinická smrt: Co lidé prožívají?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Klinická smrt je stav, kdy se zastaví srdeční činnost a dýchání na přibližně 5 až 6 minut. Tento stav může nastat například v důsledku srdeční zástavy, náhlého úrazu, otravy. Lidé, kteří prožívají klinickou smrt, mohou mít různé zážitky.

Během klinické smrti dochází k nedostatku kyslíku v mozku, což může vést ke změnám vědomí a prožitků. Někteří lidé popisují zážitky jako pocit klidu, míru a světla, zatímco jiní mohou mít pocit, že se propadají do temnoty a jejich zážitky jsou děsuplné. Další lidé měli zase pocit, že opustili své tělo.

Mnoho lidí také popisuje, že viděli své blízké nebo přátele, kteří už nežijí, nebo setkání s nějakou nehmotnou bytostí, například s andělem nebo duchovní bytostí. Tyto prožitky mohou být velmi intenzivní a emocionálně nabité. 

Je však důležité poznamenat, že ne všichni lidé, kteří prožívají klinickou smrt, mají podobné zážitky, někteří nemají vůbec žádné. Vědecké studie také naznačují, že tyto prožitky mohou být ovlivněny faktory jako jsou kulturní a náboženské přesvědčení.

Pokud nedojde k obnovení životně důležitých funkcí včas, může následovat biologická smrt, která znamená trvalý konec všech biologických funkcí v těle. V některých případech se však může stát, že i přes obnovu srdeční a dechové činnosti mohou být poškozené některé orgány, což může vést ke komplikacím.

Proto je velmi důležité včas zahájit resuscitaci a zajistit co nejrychlejší návrat srdeční a dechové činnosti. To může pomoci minimalizovat možné následky a zlepšit šanci na úplné zotavení.

Témata:  lidé úmrtí zdraví věda

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy