Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Klinická smrt: Co lidé prožívají?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Klinická smrt je stav, kdy se zastaví srdeční činnost a dýchání na přibližně 5 až 6 minut. Tento stav může nastat například v důsledku srdeční zástavy, náhlého úrazu, otravy. Lidé, kteří prožívají klinickou smrt, mohou mít různé zážitky.

Během klinické smrti dochází k nedostatku kyslíku v mozku, což může vést ke změnám vědomí a prožitků. Někteří lidé popisují zážitky jako pocit klidu, míru a světla, zatímco jiní mohou mít pocit, že se propadají do temnoty a jejich zážitky jsou děsuplné. Další lidé měli zase pocit, že opustili své tělo.

Mnoho lidí také popisuje, že viděli své blízké nebo přátele, kteří už nežijí, nebo setkání s nějakou nehmotnou bytostí, například s andělem nebo duchovní bytostí. Tyto prožitky mohou být velmi intenzivní a emocionálně nabité. 

Je však důležité poznamenat, že ne všichni lidé, kteří prožívají klinickou smrt, mají podobné zážitky, někteří nemají vůbec žádné. Vědecké studie také naznačují, že tyto prožitky mohou být ovlivněny faktory jako jsou kulturní a náboženské přesvědčení.

Pokud nedojde k obnovení životně důležitých funkcí včas, může následovat biologická smrt, která znamená trvalý konec všech biologických funkcí v těle. V některých případech se však může stát, že i přes obnovu srdeční a dechové činnosti mohou být poškozené některé orgány, což může vést ke komplikacím.

Proto je velmi důležité včas zahájit resuscitaci a zajistit co nejrychlejší návrat srdeční a dechové činnosti. To může pomoci minimalizovat možné následky a zlepšit šanci na úplné zotavení.

Témata:  lidé,  úmrtí,  zdraví,  věda

Aktuálně se děje

6. listopadu 2026 11:05

Od ledna pojišťovny zaplatí 112 nových zdravotních výkonů. Pacientům se otevřou modernější možnosti léčby

Modernější léčba rakoviny, přesnější diagnostika plicních nádorů, šetrnější zákroky při děložních myomech nebo lepší ochrana nejmenších dětí. To jsou některé z novinek, které od 1. ledna 2027 rozšíří zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Ministerstvo zdravotnictví zařadí do seznamu 112 nových výkonů. Finanční dopad změn odhaduje na 627 až 644 milionů korun.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy