Cévní mozková příhoda je závažné a časté onemocnění, v Evropě jí ročně podlehne přes milion lidí. Ve střední a východní Evropě je přitom riziko úmrtí až třikrát vyšší než v severní, jižní a západní části kontinentu.3 V České republice je mrtvice druhou nejčastější příčinou úmrtí a její léčba stojí nemalé peníze.1 Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR na ni v loňském roce vydala bezmála půl miliardy korun. Pacientů s cévní mozkovou příhodou eviduje kolem 25 tisíc.
„Počet pacientů po mrtvici se za posledních pět let výrazněji nemění. Tvoří zhruba 2 % z celkového počtu klientů ZP MV ČR,“ říká Hana Kadečková, tisková mluvčí pojišťovny, a dodává: „Co ale narůstá, jsou náklady na jejich léčbu. V loňském roce jsme na léčbu pacientů po mozkové mrtvici vydali téměř půl miliardy korun. Průměrná částka na jednoho pacienta se tak pohybuje kolem 20 tisíc korun ročně.“
Mrtvice nepostihuje pouze seniory
Cévní mozková příhoda vzniká v důsledku přerušení průtoku krve do mozku. Tím dojde k jeho nedokrvení a následnému poškození. Uvedený stav způsobuje v 85 % případů krevní sraženina, další příčinou je pak prasknutí jedné z mozkových cév, po němž dojde v mozku ke krvácení. Příčin vzniku tohoto stavu je několik. Některé rizikové faktory, jako je věk či genetická zátěž, ovlivnit nelze. Možné je ale dbát na celkový zdravotní stav, protože podle dostupných informací ti, které mrtvice postihne, často trpí hypertenzí, vysokou hladinou cholesterolu v krvi, diabetem, obezitou nebo kouří.1
Přestože panuje obecný názor, že mrtvice ohrožuje jen starší lidi, není tomu tak. Postihnout může i mladé. „ZP MV ČR eviduje více než 600 klientů po cévní mozkové příhodě ve věku 30 až 40 let,“ potvrzuje Hana Kadečková. Známé jsou také případy mladých děvčat, která prodělala mozkovou mrtvici, jejíž příčinou byla kombinace kouření a užívání hormonální antikoncepce.1
Čas je rozhodující faktor
Pokles koutku, ochrnutí či slabost paže a porucha řeči – to jsou spolehlivé příznaky cévní mozkové příhody, kdy je nutné okamžitě přivolat lékařskou pomoc. Lidé je však často nerozpoznají nebo podcení. Odborná pomoc se tak k postiženému dostane pozdě. Právě čas ale hraje klíčovou roli, protože již po pěti minutách začínají v mozku zanikat nervové buňky a každou minutu jich odumře 1,9 milionu. Pokud dostane postižený pomoc do hodiny, má až 70% naději na úplné uzdravení. S každou další hodinou tato šance velmi rychle klesá a po pěti hodinách je už jen 20%. Systém péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou je přitom v České republice na velmi vysoké úrovni a patří k těm nejlepším v Evropě.1
Náležitou pozornost je pak nutno věnovat i životu po mrtvici a včas zahájit rehabilitaci, která pomůže pacientům k zotavení.
Související
5. listopadu 2024 15:40
24. října 2024 11:32
15. října 2024 11:18
2. října 2024 11:45
22. září 2024 15:57
6. září 2024 15:14