Superschopnost, která se hodí nejen v práci? Na Zemi žije pět procent lidí s genetickou mutací, dělá z nich nadlidi

Vědci z university v San Franciscu možná udělali velký průlom ve studiu spánku. Díky studiu DNA dvou žen – matky a dcery, které ke zdravému životu potřebují jen několik hodin spánku, se jim podařilo odhalit mutaci, která ovládá jejich délku spánku .

Normální délka spánku je 8 hodin. Ženy, 17 a 40, spí pouze 6 hodin denně. Přesto nemají žádné zdravotní komplikace, a těší se dobrému zdraví. Vědců se v jejich DNA podařilo identifikovat mutaci, kterou nazvali DEC2. Ta ovlivňuje jejich vnitřní hodiny.

Vědci pak DEC2 implantovali pokusným myším. Ty byly o 1,2 hodiny denně aktivnější než jejich normální kolegyně. Po odstranění DEC2 však naopak pokusné myšky byly unavenější a spaly a něco déle než jejich nemutované sestry.

Celý výzkum by měl pomoci v pochopení procesu spánku. Povede také k vývoji nových metod pomoci lidem, kteří trpí spánkovými poruchami. A naopak, by mohl přinést nové podpůrné prostředky pro lidi, co chtějí spát méně. Vědci ze San Francisca však upozorňují, že jejich výzkum je teprve na začátku, a na praktické výsledky si budeme muset ještě poměrně dlouho počkat.    

Kdo spí déle, víc vydělá

Vědci přitom zjistili, že v zemích, kde se spí více hodin denně, jsou i vyšší příjmy. Naopak ten, kdo málo spí, je méně produktivní a také méně vydělává. Ukázal to alespoň jeden americký výzkum, který se zabýval zvyky různých populací. Například firmy jako je Google nebo Nike už nějaký čas sázejí právě na odpočaté zaměstnance.

Zapomeňme tedy na model supermanažerů, kteří spí jen několik hodin denně. Je to například šéfka internetové společnosti Yahoo Marissa Mayerová, která prohlásila, že pracuje 130 hodin týdně a na odpočinek má jen málo času. Kdo spí více, je produktivnější a v mnoha případech i více vydělává. Ten, kdo má kvalitní spánek, má vyšší příjem až o pět procent, zjistila nedávná americká studie.

Jak ve své knize Revoluce spánku píše úspěšná novinářka Arianna Huffingtonová, v prostředí konkurenční situace už není delší spánek slabostí. Také Apple má na svých přístrojích noční funkci, protože uživatelé si uvědomili, že světlo z displeje může narušovat kvalitu spánku. Vědci z Williams College a Kalifornské univerzity vypočítali, že v zemích, kde slunce zapadá dříve a lidé tam spí déle, se také více vydělává. Dokonce pouhá jedna hodina spánku navíc může zvýšit mzdu o 4,9 procenta. Tedy ten, kdo žije v oblastech, kde je dříve tma, by měl být bohatší. Budiž však řečeno, že v těchto zemích je všechno dražší. Není ale třeba se kvůli spánku stěhovat.

"Abychom spali více, máme jiné metody, a nemusíme se stěhovat jinam. Stačí koupit si kvalitní závěsy, které byt zcela zatemní," uvádí jeden z autorů studie Jeffrey Shrader. V Británii před rokem vláda vyhlásila kampaň, v níž vyzývala občany, aby spali déle. Dobrý spánek prospívá paměti, jeho nedostatek ji může poškodit. Ospalost přes den má mnohé negativní důsledky, vede ke stresu a většímu nebezpečí vzniku kardiovaskulárních a metabolických onemocnění. Naopak ten, kdo déle spí, pracuje aktivněji a je šťastnější. Jeho produktivita práce je pak vyšší.

Dokonce i mírné snížení počtu hodin spánku může mít negativní důsledky. Podle jiné studie je šestihodinový spánek po celý týden roven dvěma probdělým nocím. "Kdo nedokáže spát alespoň osm hodin denně, měl by si dopřát malou siestu," vysvětluje psychiatr Hans Van Dongen.

To již pochopila například společnost Google, která svým zaměstnancům umožňuje dvacetiminutový odpočinek. Podobně vycházejí vstříc svým lidem firmy Nike, City Bank, Cisco, Pizza Hut a redakce časopisu Newsweek. Jiným receptem, který využívá americká pojišťovna Aetna, je platit zaměstnancům navíc 25 dolarů (600 Kč), aby v noci spali alespoň sedm hodin.

Témata:  lidé,  spánek