Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Lidé jedí plasty. Týdně zkonzumují jednu "kreditní kartu"

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Člověk za týden průměrně vypije a sní pět gramů plastu, což je ekvivalent kreditní karty, tvrdí studie Světového fondu na ochranu přírody (WWF). Podle vědců lidé týdně zkonzumují 2000 částeček umělé hmoty menších než 1 milimetr, 90 procent jich pochází z vody. Část plastů přijmeme i z piva, soli, nebo korýšů.

Studii pro organizaci vypracovali vědci z univerzity v australském Newcastlu. Lidé podle nich za týden průměrně požijí 1769 částeček plastu z kohoutkové i balené vody, 182 z korýšů, 11 ze soli a 10 z piva, výsledné číslo se ale pro každého jedince může lišit v závislosti na regionu, ze kterého pochází. Studie například cituje z výzkumu, podle kterého je v Evropě ve vodě dvakrát méně plastových částic, než ve Spojených státech nebo Indii.

Dlouhodobý dopad na zdraví člověka ještě není přesně znám. Podle britského serveru The Telegraph některé studie prokázaly, že vysoké množství plastů v našem systému způsobuje lehké záněty dýchací soustavy. Některé druhy umělé hmoty obsahují přídavné látky a chemikálie, které mohou ovlivňovat reprodukční schopnosti nebo zvyšovat riziko rakoviny.

Plasty lidé nalezli už i na dně Mariánského příkopu nebo v arktickém ledu. Podle Marca Lambertiniho, generálního ředitele WWF, by tato studie měla sloužit jako varování pro světové vlády. "Nejenže plasty zamořují naše řeky a moře a zabíjí vodní živočichy - jsou i v nás všech a jejich konzumaci se nemůžeme vyhnout. Pokud chceme tuto krizi zvládnout, je bezodkladně potřeba zasáhnout v globálním měřítku," uvedl Lambertini.

Témata:  lidé plast platební karty voda

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

22. dubna 2024 20:08

18. dubna 2024 12:55

Koupil jsem si prodlouženou záruku, nebo je to pojištění?

Spotřebitelé se dnes mohou velmi často setkat s nabídkou prodloužené záruky na zboží, které kupují. Někdy bývá tato smluvní záruka nabízena automaticky, jindy je za příplatek. Nemálo spotřebitelů si tak prodlouženou záruku přikoupí, zejména na spotřební elektroniku, která bývá na poruchy náchylná. Někteří z nich však mohou být posléze nepříjemně překvapeni, když jim s reklamací nevyhoví, buď kvůli podmínkám smluvní záruky, nebo protože se vlastně vůbec nejedná o záruku, ale o pojištění. Na co by si měl spotřebitel pozor, než si za takovou nadstandardní službu připlatí?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy