Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Schillerová vítá dohodu o globální minimální dani

Alena Schillerová
Alena Schillerová
Foto: Facebook

Ministryni financí Alenu Schillerovou (za ANO) těší dohoda, která zajistí, že nadnárodní podniky budou od roku 2023 podléhat minimální daňové sazbě 15 procent. Nejde podle ní o trestání nadnárodních firem, ale o daňové narovnání a nastavení spravedlivých podmínek pro všechny. Sdělila to ČTK. Dosažení dohody dnes oznámila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Dohoda podle OECD zajistí, aby velké podniky odváděly spravedlivou část daní všude, kde podnikají a vytvářejí zisky. "Dlouhodobě toto globální řešení podporuji a těší mě, že návrh podpořilo i Irsko a další země, které dosud váhaly," uvedla ministryně.

Domluvené změny mezinárodního daňového systému odsouhlasilo 136 zemí a jurisdikcí, jež vytvářejí více než 90 procent globálního hrubého domácího produktu (HDP). Dohoda se vyjednávala čtyři roky, naposledy se nechalo přesvědčit právě Irsko, Maďarsko a Estonsko.

OECD předpokládá, že státy díky dohodě získají jako celek dodatečné daňové příjmy v hodnotě kolem 150 miliard dolarů (zhruba 3,3 bilionu Kč) ročně. Dohoda by měla vést rovněž k přesunu daní v hodnotě přes 125 miliard dolarů do zemí, kde nadnárodní podniky vytvářejí zisky, napsala agentura Reuters.

Země, které dohodu podpoří, by ji měly do svých právních řádů vtělit už příští rok, aby mohla začít platit od roku 2023. Některé zúčastněné strany, například Švýcarsko, to považují za extrémně krátkou dobu.

Témata:  Alena Schillerová Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.