Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) minulý týden výrazně snížila svoji ekonomickou prognózu. V té souvislosti vyzvala centrální banky, aby naznačily trhem, že nízké sazby zůstanou v platnosti déle, než se doposud očekávalo. Nejdůležitější však je, že kromě monetárních stimulů se vyslovila i za strukturální reformy, ale také za koordinovanou fiskální podporu, informuje Christopher Dembik, vedoucí oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank.
Obavy OECD se soustřeďují zejména na eurozónu. Očekává, že růst HDP Německa dosáhne v tomto roce pouze 0,7 procenta, zatímco Itálii může zažít nejhorší období od roku 2013. V širším pojetí není ekonomický výhled jasnější ani v jiných částech rozvinutého světa.
Důvěra soukromého sektoru podle OECD prudce klesá již od 3. čtvrtletí 2017. Ve výrobním sektoru se sentiment za posledních 12 měsíců snížil z úrovně 0,8 procenta na - 0,8 procenta, což je nejnižší hodnota od roku 2012, kdy Evropa bojovala s dluhovou krizí. Negativní trend se z výrobního sektoru přesunul i na důvěru spotřebitelů, která se blíží úrovním z roku 2016.
První odpovědí Evropské centrální banky na tento vývoj již bylo obnovení TLTRO a změna rétoriky ve vztahu k predikci. ECB si tak koupila další čas. Zdá se však, že na vymazání tohoto výrazného zhoršení sentimentu budou zapotřebí další měnové stimuly, které jsou spojené s fiskální expanzi.
Témata: Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), banky, ekonomika
Související
22. srpna 2023 13:43
9. října 2021 14:20
13. června 2020 10:47
2. srpna 2011 12:47
