Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Spoření na důchod: Jak si díky penzijnímu spoření snížit daňový základ

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: INCORP images

Plánovaná důchodová reforma počítá s postupným zhoršováním výpočtu starobního důchodu a poklesu náhradového poměru při odchodu do starobního důchodu. Vlastní spoření a investování na důchod bude ještě důležitější, než je tomu nyní. Zodpovědní občané si přitom mohou díky penzijnímu spoření snižovat daňový základ. 

Nezdanitelné položky uvedené v § 15 zákona o dani z příjmů snižují roční daňový základ. Většině daňových poplatníků následně přináší každá tisícikoruna daňového odpočtu roční daňovou úsporu ve výši 150 Kč. „Všechny nezdanitelné položky se uplatňují až za celý kalendářní rok v daňovém přiznání nebo v ročním zúčtování daně prováděném zaměstnavatelem za zaměstnance,“ sděluje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Mazars.

Maximální odpočet až 48 tisíc korun

Za rok 2024 je možné snížit daňový základ až o 48 000 Kč zaplacené poplatníkem na jeho daňově podporované produkty spoření na stáří. Roční daňová úspora tak u většiny občanů může činit až 7 200 Kč. Mezi finanční produkty na stáří patří zejména penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření, soukromé životní pojištění a nově dlouhodobý investiční produkt. „Přispívat na penzijní smlouvy může zaměstnanci i zaměstnavatel, což je velmi oblíbený benefit, pro účely daňového odpočtu se však vklady zaměstnavatele nehodnotí,“ doplňuje Gabriela Ivanco.

Hodnotí se až vklady nad státní příspěvek

Na smlouvu o penzijním připojištění a doplňkovém penzijním spoření je možné dostávat měsíční státní příspěvek, jehož částka závisí na výši vlastního vkladu. „Pro účely daňového odpočtu u těchto dvou smluv se přitom hodnotí částka vkladu až nad měsíční částku, pro kterou náleží maximální měsíční státní příspěvek,“ upřesňuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Zvýšení státního příspěvku od července

Do konce června činí minimální měsíční úložka pro čerpání státní podpory 300 Kč a nárok na maximální státní měsíční příspěvek ve výši 230 Kč vzniká při měsíční úložce 1 000 Kč a více. Od července letošního roku je nutné pro minimální měsíční státní příspěvek 100 Kč spořit na smlouvu alespoň 500 Kč a na maximální státní příspěvek ve výši 340 Kč dosáhnou občané spořící si měsíčně 1 700 Kč a více. „Nárok na státní příspěvek však nově od července nebudou mít občané, kterým byl přiznán starobní důchod,“ dodává Gabriela Ivanco.

Dlouhodobý investiční produkt

Nově lze za rok 2024 snížit daňový základ i o tzv. dlouhodobý investiční produkt, což je souhrnné označení investičních nebo spořicích produktů, které napomáhají zabezpečení na stáří. Tato nová alternativa bude zajímavá zejména pro občany, kteří preferují rizikovější a dynamičtější investiční produkty, jež mohou nabídnout mnohem zajímavější zhodnocení. „Pro zajištění na penzi neexistuje univerzálně správná finanční strategie, vždy záleží na sklonu k riziku a osobních preferencích, proto je rozšíření daňově podporovaných investičních možností k zajištění na důchod krokem správným směrem,“ doplňuje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Mazars.

Témata:  důchody důchodová reforma

Související

Aktuálně se děje

24. července 2024 10:16

21. července 2024 21:04

SLEDUJTE: Joe Biden se vzdal kandidatury. Trump zatím nemá soupeře

Americký prezident Joe Biden v neděli oznámil, že stáhne svou kandidaturu na post prezidenta USA a nebude se ucházet o znovuzvolení.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Jurečka vyzval členské státy EU ke zrychlení vyřizování důchodů pro občany, kteří pracovali v různých evropských zemích

V Bruselu jednali ministryně a ministři v rámci Rady EU pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO). Českou delegaci vedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Ten na plénu předložil iniciativu, kterou vyzval ostatní ministry a ministryně, aby se ve svých zemích zabývali otázkou zrychlení vyřizování důchodů pro ty evropské občany, kteří využili svobody volného pohybu, a např. pracovali v různých státech EU. Rada se také zabývala otázkou nedostatku kvalifikovaných pracovních sil a začleněním osob se zdravotním postižením na trh práce.