Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rychle posilující koruna tlačí ceny pohonných hmot dolů

CZK
CZK
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Ceny pohonných hmot v Česku dále výrazně klesají, nafta dokonce na více než roční minimum. Benzín v uplynulých sedmi dnech zrychlil svůj cenový pokles, když zlevnil o 31 haléřů na 37,18 koruny za litr, nejníže za více než půl roku, totiž od první poloviny letošního února. Nafta rovněž zrychlila svůj cenový pokles, jelikož v uplynulých sedmi dnech zlevnila dokonce o 43 haléřů, na 35,31 koruny za litr – čili nejníže od začátku loňského srpna, kdy byla zvýšena spotřební daň z ní, resp. vrácena na původní úroveň.

V příštích sedmi dnech pohonné hmoty dále zlevní, o dvacet haléřů na litr v případě benzínu a o třicetník v případě nafty.

Cena ropy Brent se totiž dále klesá. Její dolarová cena, aktuálně zhruba 78,80 dolaru za barel, je nižší v porovnání s průměrem první poloviny srpna. Po přepočtu do koruny – tedy po zohlednění kursu – je nižší o zhruba 2,6 procenta. Navíc dále zlevňují velkoobchodně prodávaná paliva na rotterdamské surovinové burze, jejíž ceny jsou určující i pro ceny pohonných hmot v Česku. Například velkoobchodní nafta je nyní v Rotterdamu nejlevnější za celé období od loňského května.

Dopad nadále poměrně levné ropy do cen pohonných hmot v Česku tedy umocňuje výrazné srpnové posílení koruny vůči dolaru. Česká měna vůči té americké v tomto měsíci zpevnila o výrazná 4,3 procenta. Z evropských měn už vůči dolaru více zpevnily jen švédská koruna a švýcarský frank, plyne z dnešních dat Bloombergu.

Cena ropy klesá a klesat zřejmě dále bude jak z důvodů trvalejších, tak bezprostředních. Bezprostředně vytváří tlak na její pokles negativní sentiment akciových trhů, který dnes převládl po včerejším zveřejnění dychtivě očekávaných výsledků amerického výrobce mikročipů Nvidia. Ty sice překonaly řadu očekávání, avšak neoslnily. Což investory, uvyklé tomu, že Nvidia v posledních čtvrtletích dechberoucím způsobem překonávala samu sebe, přece jenom poněkud znejistělo. Tento sentiment tlačí dolů akcie během dnešního obchodování v Asii a ropě nedovoluje odpíchnout se z úrovní pod hodnotou 80 dolarů za barel.

K trvalejším důvodům poklesu ceny ropy patří poměrně chabá ropná poptávka Číny, jejíž ekonomika letos podle průzkumu agentury Bloomberg nedosáhne vytyčeného cíle pětiprocentního růstu HDP. Čína představuje největšího světového dovozce ropy, takže ochabování její ekonomiky tlačí cenu ropy dolů i přes opakovaný pokles stavu ropných zásob v USA, i přes růst napětí na Blízkém východě a konečně i přes propad lybijské ropné produkce na méně než polovinu, jenž nastal tento týden.

Americké banky Goldman Sachs a Morgan Stanley proto v tomto týdnu shodně upravily své prognózy ceny ropy v příštím roce směrem dolů. Podle Goldman Sachs cena ropy Brent v příštím roce bude v průměru činit jen 77 dolarů za barel, zatímco dosud banka předpokládala, že to bude 82 dolarů za barel. Morgan Stanley zase svoji prognózu redukovala z pásma 76 až 81 dolarů do pásma 75 až 78 dolarů za barel. To znamená, že pohonné hmoty v Česku by měly zůstat poměrně levné i letos na podzim a v příštím roce, neboť výraznější oslabení koruny vůči dolaru se nepředpokládá.

Podle dat Evropské komise z minulého týdne patřily i ve druhé polovině srpna tuzemské pohonné hmoty k jedněm z nejlevnějších v EU. Naftu v zemích EU tankovali řidiči levněji než v Česku pouze na Maltě, v Bulharsku, v Litvě a v Lucembursku. Benzín byl levnější než v Česku ve stejných zemích jako nafta a navíc ještě na Kypru, v Rumunsku a v Polsku.

Například při cestě do Chorvatska se tak českým řidičům vyplatí nabrat „plnou“ ještě v Česku, protože na levnější pohonné hmoty by neměli natrefit ani v Rakousku, ani ve Slovinsku, ani v samotném Chorvatsku.    

Témata:  pohonné hmoty benzin nafta komentář

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy