Nezvládnutá digitalizace stavebního řízení připravila v červenci ekonomiku o zhruba jednu miliardu

Nejde jen o nedostatky v oblasti technické a softwarové, v samotném naprogramování nového systému, ale i o nedostatky toho rázu, že referenti, kteří s ním mají pracovat, nejsou dostatečně proškoleni a chybí jim i praktický manuál. Přitom o tom, že novému systému hrozí kolaps, se mluvilo již na jaře, ba dokonce loni. Takže ministerstvo pro místní rozvoj mohlo v dostatečné míře proškolení zajistit, stejně jako manuál.  

Obava z paralýzy českého stavebnictví je nyní na místě. Byť ji mírní to, že stavebníci posílali své dokumenty ke zpracování úřady zhusta ještě před 1. červencem, aby právě nečelili již tehdy předpokládaným zádrhelům a potížím. Ty se nakonec tedy vskutku dostavily, a to v ještě závažnější podobě. Nicméně, fakt, že s nimi stavebníci tak trochu počítali dopředu, nyní dává úřadům určitý širší prostor k nápravě.  

Přesto už nyní dochází k finančním ztrátám. Ty ale celkově budou záviset na tom, jak dlouhá bude nynější fáze kriticky nedostatečného chodu celého systému. Bez rychlejšího stavebního řízení, s nímž měl nový systém alespoň částečně skoncovat, přicházeli v uplynulých letech stavební firmy, investoři i drobní stavebníci každoročně o zhruba sedm miliard korun. Čili o necelých 600 milionů měsíčně. Nyní tedy systém funguje ještě hůře než dosud, pročež ztráta bude ještě o něco vyšší. Tlumí ji ovšem na druhé straně to, že stavebníci na potíže byli do určité míry připraveni. Tlumí ji i to, že část ztráty půjde dohnat při předpokládané uspokojivě rychlé elementární nápravě fungování celého systému. Škoda by tak za červenec měla činit zhruba miliardu korun. To je ovšem ztráta oproti situaci při dobře fungujícím systému již digitalizovaného stavebního řízení.    

Čtěte také

České stavebnictví se propadá. Ničí ho přílišná byrokracie

Ekonomika „Stavět v České republice je drahé, zdlouhavé a administrativně náročné. To může odrazovat velké zahraniční investory i české domácnosti, aby se pouštěli do nových projektů. Navíc stavebnictví nadále zatěžují stále relativně vysoké úrokové sazby a nedostatek pracovních sil,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Makroekonomicky významné ztráty, tedy ztráty v řádu alespoň desítek miliard korun, ze současné situace ještě rozhodně neplynou. To by musely opravdu závažné potíže celého stavebního řízení přetrvávat ještě na podzim a v zimě. Což se ale takřka jistě nestane. Jednalo by se o politickou sebevraždu. Vždy existuje možnost vrátit se k „tužce a papíru“ a začít ztrátu korigovat alespoň tak. Makroekonomicky významné ztráty tak mohou nastat jen tehdy, pokud by se jednalo o záměrnou sabotáž českého stavebnictví ze strany vládních politiků, což je zcela nereálný scénář z říše sci-fi. 

Témata:  stavebnictví,  stavební zákon