Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Euro zdražilo Chorvatům život. Česko může čekat stejný scénář

EUR
EUR
Foto: INCORP images

Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země.

Chorvati by teď jako sůl potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin. Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. 

Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU.

Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí.

Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela. Pročež se tudíž připravilo o hlavní zbraň v boji s inflací u sebe doma, a to včetně inflace potravin.

I když ceny potravin jsou tradičně kolísavé a centrální bankéři je neřadí do jádrové inflace, tedy jakési fundamentální inflace, nelze moc pochybovat o tom, že s vyššími úrokovými sazbami by Chorvatsko utlumilo obecnou poptávku ve své ekonomice, což by třeba i zprostředkovaně vedlo k nižším cenám potravin, než jaké má dnes. Jenže o možnost nastavit si vyšší úrokové sazby se Záhřeb přijetím eura připravil.

A jak je možné, že potraviny poměrně výrazně zdražují také v dalších zemích bývalé Jugoslávie, které všechny euro ani nemají? Chorvatsko je všem klíčovým obchodním partnerem a je z hlediska takové Bosny, Severní Makedonie nebo třeba Černé Hory poměrně velkou ekonomikou. Takže si z něj vyšší inflaci potravin dováží spolu třeba právě s jejich dovozem.

A kdo stále pochybuje, že za chorvatskou drahotou stojí i euro, nechť uváží a promyslí následující.

Chorvatsko má, jak víme, inflaci pětiprocentní a základní úrokovou sazbu (stanovovanou ve Frankfurtu) 2,75 procenta. Pro srovnání, když mělo Česko inflaci ve výši pěti procent, vykazovalo základní úrokovou sazbu (stanovovanou v Praze) 6,75 procenta.

Každý, kdo říká, že euro nepřispívá k drahým chorvatským potravinám, zároveň říká, že Česká národní banka mohla mít sazbu nejvýše 2,75 procenta už před rokem touto dobou a inflaci by to nijak neurychlovalo.

Nikdo se základním ekonomickým vzděláním ale před rokem po sazbě 2,75 procenta nevolal. A vlastně nevolá ani nyní. Trhy – tedy hlavně profesionální investoři – po včerejší „jestřábí redukci“ základní úrokové sazby ČNB míní, že ještě za takřka rok bude tato základní sazba činit 3,75 procenta.

Proč po sazbě 2,75 procenta v Česku nyní nevolají ani ti, co tvrdí, že příliš nízké chorvatské úrokové sazby tamní inflaci neurychlují? Vždyť tím, že po ní nevolají, vlastně nepřímo potvrzují, že euro k chorvatské výrazné inflaci, včetně té potravinové, přispívá.

Témata:  EUR Chorvatsko

Aktuálně se děje

4. února 2025 12:10

Trumpův energetický deal: Fosilní elektřina pro AI, miliardáři nadšení, svět mlčí

Čím si Donald Trump získal americké IT miliardáře, tedy nejbohatší lidi světa? Tím, že jim slíbil levnou fosilní elektřinu pro datová centra ke zdokonalování umělé inteligence.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Donald Trump

PŘEHLEDNĚ: Trump chce ukrajinské nerosty: O které suroviny jde?

Americký prezident Donald Trump naznačil možnost dohody, v níž by Ukrajina výměnou za americké zbraně a podporu poskytla své vzácné nerostné suroviny. Zatím však není jasné, o které konkrétní suroviny by se jednalo. Kyjev vlastní dvacet klíčových nerostů a je otevřen spolupráci s USA, avšak mnohá ložiska se nacházejí na území ovládaném Ruskem.