Americký bezpečnostní deštník, na který Evropa spoléhala desítky let, může velmi brzy zmizet. A co pak? Náklady na obranu bez USA by evropské státy vyšly na dodatečných 250 miliard eur ročně, tedy přibližně 3,5 % HDP. To je skok, který bude nutné pokrýt – ať už vyššími daněmi, škrty jinde, nebo dalším zadlužováním.
Z analýzy Kielského institutu pro světové hospodářství (IfW) a think-tanku Bruegel jasně plyne, že ruská hrozba není abstraktní strašák, ale velmi reálná věc. Moskva za rok 2024 vyrobila či opravila 1 550 tanků, 5 700 obrněných vozidel a 450 dělostřeleckých systémů. To je produkce, která Evropě chybí, a pokud by došlo na otevřený konflikt, evropské armády nemají čím čelit. A to nemluvíme o dronech – jejich výroba vzrostla o 435 %.
Bez vojenské přítomnosti USA by Evropa musela sama nahradit bojeschopnost 300 000 amerických vojáků. Jenže tady narážíme na obrovský problém – evropské armády jsou roztříštěné a nekoordinované. I kdyby se počty vojáků naplnily, jejich bojová efektivita nebude odpovídat Američanům, kteří jsou zvyklí operovat jako soudržné, moderně vybavené jednotky. Evropané, rozdělení mezi 29 různých armád, by zkrátka bojovali méně efektivně.
Čtěte také
A teď k jádru věci – kdo to všechno zaplatí? Analýza navrhuje, že část výdajů by mohla jít z evropského dluhového financování, část by platily národní rozpočty. Německo by například muselo okamžitě zvýšit svůj obranný rozpočet z 80 na 140 miliard eur ročně. Jenže zadlužení Evropy už tak letí nahoru a ekonomiky stagnují.
Kdo tedy reálně bude chtít zvedat výdaje na tanky, když veřejnost chce spíš nižší daně a vyšší výdaje na sociální programy?
Související
7. března 2025 17:27
14. ledna 2025 10:44
2. července 2024 12:40
28. května 2024 11:21
25. dubna 2023 11:35
21. února 2023 9:39
